Dobrý večer přeji všem uživatelům Odpovědí CZ. Jakým směrem by se měla vyvíjet budoucí hudební scéna?

Vám rovněž dobrý večer. Na to, jak by se „měl“ hudební trend vyvíjet, snad neexistují žádné směrnice. Závisí to na mnoha okolnostech a dělat v takových věcech prognózy lze jen těžko. Můžeme jedině říct, že kdyby zůstal u tradičního nástrojového složení, bylo by to hezké. Ale ono to tak nejspíš nebude. Všechno, včetně hudby, má bohužel poslední dobou sklony k modernizaci, takže z nabízených možností to spíš vypadá k velké škodě na to techno.

Tím správným podle toho co se bude lidem (producentům) líbit.
A když se budou líbit ti talentovaní, mají šanci se prosadit. Oni ti dnes staří když začínali, tak taky neměli na růžích ustláno. Jenže trochu talentu, trochu štěstí, hodně dřiny a bylo vystaráno.

Nejsem zastáncem zpěváků, kteří „jen“ zpívají, a mají strojový doprovod (většina moderního zahraničního popu). Předchozí generace českých zpěváků byla nejen talentovaná, ale i hlasově výrazná, tudíž je považuju za opravdové umělce, ačkoliv jejich hudbu neposlouchám. Dneska stačí fakt málo na to, aby se člověk prosadil, v porovnání s nimi.

Co se týče hudebních skupin (nebo zpěváků-kytaristů), jsem rád za umělce, kteří se prosadili již před několika lety. Dnešní mainstream moc nesleduju, ale když slyším Nightwork a jim podobné, tak to ani nemá cenu…

Těžko odhadovat směr do budoucna, ale myslím si, že tradiční nástroje se udrží vždycky. Hudebně založení lidé (a není jich málo) poznají rozdím mezi hudbou a nečím, co si můžou sami naklikat v počítači během pár minut. Ale i kdyby rádia začala zničehonic hrát jenom techno, spoustu lidí bude znechuceno a přejde na tvrdší styly (např. metal), což je jen dobře 😉

Jen pro úplnost: Jako talentovaného umělce považuju například Xindla X, dobrý zpěvák, skvělý kytarista, a nejlepší český textař, který se sám dokázal dostal do povědomí lidí.

O tom kterým směrem by se měla hudba vyvíjet nemůže nikdo rozhodovat,to už jednou rozhodovali komunisti.Každý poslouchá něco jiného,někdo pop,druhý klasiku,další rock a někdo zase techno.
Dnes se prosazují různé fúze rozličných hudebních stylů.

Jakým směrem? Co nejrozmanitějším, ať si každý vybere svoje. Od Pepíčka Zímy až po technaře. A kdo je hodně velkej odvaha, ať to třeba i zkusí zkombinovat.
Současný interprety moc nemusím, najde se mezi nima sice pár šikovnejch a nadanejch, ale držím se spíš svých starších oblíbenců. Pár legend starého popu uznávám, mají dobré hlasy, umí s nima pracovat a zároveň umí poznat, co je vkusný a co se k nim „hodí“ – a za to si zaslouží respekt. Osobně se ale držím svých oblíbenců, jako je Jarek Nohavica nebo Karel Kryl. Pořád u nich mám objevovat co nového, takže zatím nemám moc potřebu objevovat nové neokoukané hlasy.