Mě se tzv. lepila smůla na paty, když jsem problémy či starosti neřešil okamžitě a hlavně když jsem je řešil ukvapeně.
Myslím, že rozum a rozvaha je silnější než smůla!

Upravil/a: hapiky

Nikdo tě neproklel. Každý jsme strůjcem svého osudu, i když nás postihují nepříjemné věci, musíme si z nich pomoct sami. Možná by nebylo od věci sjednat si pohovor s psychologem. Možná se budeš sám divit, jak ti dokáže jinak poskládat věci, které sám už třeba víš.

Bohužel život není jen o příjemných prožitcích. To, že ti odešel tatínek i maminka je smutné, ale musíš to přijmout a jít dál. Čekáš rodinu, to je super, nehádejte se, komunikujte spolu, vše si vyříkejte (třeba večer u láhve vína a svíček) a zkuste řešit okamžitě své průsery (příp. vztahové, finanční problémy). Měj na mysli, že táta i máma by měli radost, že se ti v životě daří a jak by se těšili na vnouče. 🙂

No … taky mě to běhali hlavou hodně let.
Pomohlo mi začít hledat v těch situacích to nejlepší možné řešení. Rady se mi osvědčilo hledat u toho, komu funguje rodina nebo kdo umí peníze vydělat.
Stěžovat si se sousedem na zlé poměry, nespravedlivého šéfa nebo smůlu ještě nikomu nepomohlo.
Taky ta spràvná četba mi pomáhala a pomáhá. Články na First Class, knížky Roberta Kiyosakiho, Murphyho apod.