Deprese u školáků byla v socialismu a v normalizaci o kolik větší než nyní?

Nebyla větší, byla téměř nulová. Za mé školní docházky nepamatuji, že by měl někdo deprese a škola jsme byli poměrně velká.

Dříve slovo deprese nikdo neznal. Dnes je to „v módě“.

Zajímavé je, že dětská deprese nebyla příliš rozšířená mezi venkovskými dětmi ve srovnání s epidemií „deprese a beznaděje“ ve městech.
Naprostá většina školáků za socialismu prostě neměla na deprese čas. Tito školáci měli svůj volný čas (mimo výuku) využit spíše pro svůj fyzický a duševní rozvoj v různých zájmových kroužcích a ne pro bezcílné potulování se po ulicích, jak to vidíme dnes, zejména ve městech.
Tento „luxus“ deprese a beznaděje se projevoval, byť v malém %, hlavně v rodinách a u lidí s nadprůměrnými příjmy. Dnes je procento „depresí“ nepoměrně vyšší, a to i vzhledem k současné značné roztříštěnosti společnosti.