Avatar uživatele
anonym

Dávali jste jako malí rodičům pusu na dobrou noc? Do kolikati let?

Doplňuji:
Děkuji všem za odpovědi, u mě to bylo asi do 11 nebo do 12 let, a ted mi to chybí :(
Taky jsem dostávala pusu před odchodem do školy.......

Uzamčená otázka

ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce

Zajímavá 10Pro koho je otázka zajímavá? fcoop, redy, Strange, gagaga, marci1, da ny, Nazdar Bazar, anonym, Agneta, Pralinka4 před 3707 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
Strange

Není tolik duležité předavat si viry a ústní kapaliny, jako spíše celkový vztah rodičů k dětem. Jak fyzický kontakt, verbální komunikace, vysvětlování, zúčastňování se rodinného rozhodování. A samozřejmě jistoty. Jistota v tom, že matka ani otec nikdy neselžou, nezradí. Že nebudou děti strasit, když budes zlobit tak te dáme pryc atd.
Za dob reálného socialismu nebylo vhodne takto vychovavat potomky. Žádné mazlení, rozmazlovani, úzký vztah matka-dite. Kojenci bývalí odstaveni brzy. Davali se co nejdříve do jeslí aby matky šly do prace. Takové odosobnění člověka. Méně citu. Víc psychologickych poruch, emoční nevyvazenost, to byly důsledky socialistické vychovy v Československu. Já jsem žádné pusy na dobrou noc nedával ani nedostával. Snad jen někdy známé od matky. Me hodně chybela mateřská láska a klid. Dlouho jsem se z toho dostával. Z toho pramení malé sebevědomí a s tím se může nastradat víc problémů které mohou přerůst v nemoci. V uzkosti, atd.
Tak, maminky, četly jste to? Polepsete se trochu. 🙂

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
anonym

No dával a někdy dám i teď při nějaké oslavě mamce.
Jinak jsem asi ve 13 přestal,to už jsem začal pokukovat po mladších a trošku jsem se styděl dát mámě pusu,už to pak byla puberta.

0 Nominace Nahlásit


Avatar uživatele
quentos

Ano, docela dlouho, tuším do patnácti. U táty u toho byl ještě speciál – „mates“ na motivy jedné staré sázkové hry. Zatahali jsme se navzájem za uši a vykřikli číslo od 1 do 35. Kdo vykřikl větší, vyhrál :{D>

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Vr.

Dceři je 11, synovi 9, vyžadují nejen pusu, ale i pomazlení a krátký večerní rozhovor. Doufám, že to vydrží ještě hodně dlouho, hlavně, aby tyto hezké chvilky přežily i pubertu. Jako rodič doporučuji vydržet co nejdéle, je to pro mě symbol, že je všechno v pořádku a nikdo nechodí spát rozladěný 🙂

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Agneta

Já jsem nedávala, ale oni mně :D

Super – odpověď od Strange !!!! Moc hodnotím !!!!

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
kukol18

Až doteď, protože jsem stejně celý týden na koleji, tedy až na víkend.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
uccello

Ani si nepamatuju, možná když jsem byl ještě hodně malý. Ale taková ta něha a pohlazení bylo u nás vždy tabu. Měl jsem trošku drsnější výchovu.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Nevíteto?

Myslím, že ano, i když ne tolik před spaním jako před odchodem někam asi do 10 let. 🙂

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
marci1

Asi tak do 10–11 let. Potom to už začínalo vadit mladšímu bráchovi, tak se to nějak vytratilo do ztracena. Bylo to hezké. 🙂

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
da ny

Dcery už mám dospělé, pro pusu a s pusou chodily asi do 12 let a někdy přišly třeba i v 17 :) Když přijede ta mladší z VŠ, dávám jí pusu i dnes 😉

K odpovědi viz. Strange dodávám: MÁM JINOU ZKUŠENOST.
Je mi přes 50, v socialistickém Československu mne rodiče do jeslí nedávali, šla jsem „až“ ve 3 letech do školky. Zaměstnavatel/stát maminku nenutil, aby spěchala do zaměstnání. Mladé matky často chvátaly samy.
Rodiče se jen museli trochu uskromnit, když žili z jednoho platu.
Rodiče mi dávali pusu na dobrou noc do 13 a maminka mi četla dlouho pohádky před spaním. V SO + NE ráno jsem si vlezla k ní do postele (tatínek pracoval na směny) a zpívaly jsme společně písničky. Taťka „promítal“ pohádky na stěnu a vyprávěl/četl.
Mé kolegyně později chvátaly do práce, hned jak skončila placená mateřská = aby bylo na auto, hadry z Tuzexu, na dovolené, na magnetofon, na chatu, na barevný televizor, na barák, na věci… Jedna šla od půlročního dítěte, ale mohla jít až po 2. roce věku dítěte. Plat byl vyšší než mateřský příspěvek.
Jako samoživitelka jsem do zaměstnání šla z finančních důvodů též dříve (dceři byly 2 roky, byla často nemocná, tak mi ji pediatr na 1/2 roku vypsal z jeslí. Stát se o mne postaral finančně a zaměstnavatel mne vyhodit nemohl, bylo kam se vrátit).
Měla jsem báječné dětství, laskavou a milující maminku. O chválu a pohlazení nikdy nebyla nouze. Kluk – kamarád z vedlejšího vchodu měl též velmi milující rodiče.

Dnes to není o mnoho lepší, maminky do práce nechvátají (nemají kam a když nemají zajištěné hlídání práci neseženou či o ni přijdou). Doba je uspěchaná, plná stresu, často i agresivity. Někteří rodiče jsou více v práci než doma, na děti někdy nemají čas nebo si ho neudělají (zahrnou je věcmi, luxusem a penězi).
Pro srovnání
Mateřská Švýcarsko
http://www.kra­jane.cz/mkpor­tal/modules/wi­ki/index.php/Ma­te%C5%99sk%C3%A1_ve_%C5%­A0v%C3%BDcarsku
V zemích EU:
http://www.ob­can.ecn.cz/tex­t.shtml?x=139­537
Promiňte:
Vím, že převážná část mé odpovědi je trochu „od věci“.
Všechno je dle mého názoru v člověku/matce bez ohledu na historické období.

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce
Avatar uživatele
Agneta

Strange >>> skvělý příspěvek !!! Piš víc !!!

před 3707 dny Odpovědět Nahlásit
Nový příspěvek