Dalo by se žít bez mobilního telefonu?

Ano, dalo. Pamatuji tu dobu, ale už si vážně moc nevzpomínám, JAK jsme to tenkrát dělali bez otlačeného ucha od handsfree. A přesto jsme žili a fungovali. :)

Na tom, co píšeš je hodně pravdy. Z vlastní zkušenosti vím, že lidé dnes už nemyslí (to jim ostatně nikdy moc nešlo). Počkají si, co jim na internetu vysvětlí „co a jak si mají myslet“ (ideálně s předhozenými volbami, mezi kterými si vyberou a tomu pak říkají „vlastní názor“). :(

Ono to začalo dříve, s rostoucím vlivem, dostupností a rozšířením masmédií, ale s internetem to teprve nabralo pořádné otáčky. Takže s mobilem je to jako s ohněm – dobrý sluha, zlý pán. Bohužel povětšinou jsou (především mladí) lidé otroky svého osobního fízla. Kedpak je nějaká novodobá „Chátra 77“ či jiní „kotelníci“? Jo aha, nemakají stejně jako kdysi, jenže s tím rozdílem, že dnes jsou u koryta. Tak tím se to vysvětluje. :( :( :(

Dalo. Je to otrava a otrokář našeho času. Někdy je ale užitečný, každý si může nastavit, jak ho bude používat. Když mě některá čísla otravují, tak je zablokuji. Když chci mít klid, tak ho vypnu.

Velice snadno. Stejně jako dřív, nebyl mobil, nebyl internet a pevné linky byly třeba jen dvě v obci. Nikomu to nevadilo a nescházelo. Všichni se na všem dokázali domluvit i bez mobilu a zbytečných keců. Možná i více času zbylo lidem na popovídání s blízkými.

Jé, tady by bylo tak krásně ! 🙂
Nemuseli bychom třeba v MHD poslouchat ty důležité a duchaplné hovory typu: „Čau, v tramvaji, domů, ještě nevím, taky jsem pařil, Aneta? a Bobina taky?, jsou to krávy, dala ti, mě ne, tak se ozvi vole, zapaříme ne?“ … 🙂

Proč se ptáš, když sis zrovna odpověděl?

Ano. Skús to aspoň jeden deň a ak to prežiješ v zdraví, pochopíš.
Jednoducho, napriek „múdrym“ rečiam o zbližovaní ľudí pomocou mobilov, ľudia v dávnych časoch bez mobilov mali k sebe bližšie než než dnes. Dokonca vedeli aj písať listy a používať slová a nie ako dnes, keď pošleš smajlík, alebo písmenkový kód a myslíš si, ako si si dobre pokecal.

V pohodě,snažím se o to již několik let,mám ho hlavně v autě místo rezervního kola,myslím tím číslo 1224…

Ono se tak dá (kupodivu) žít i dnes..

Vaše okolí ani hned nezaregistruje, že svého mobilního „mazlíka“ nemáte stále v ruce, ale jen když nutně potřebujete být v kontaktu s někým, kdo momentálně není tak blízko, abyste spolu mohli konverzovat tváří v tvář.

I když telefon máte na dosah ruky, zkuste na něj celý den nesáhnout. Použijte ho jen v případě, kdy oznámí příchozí zprávu nebo hovor. Možná vás budou co nevidět svrbět ruce, ale každopádně zjistíte, že máte hromadu volného času, který se dá využít efektivněji než „žmouláním“ mobilu a zíráním na displej.

..ale ano, pamatuji si ty časy, kdy mít doma pevnou linku, byla známka jakési vyšší společenské úrovně 😉 ..jinak z budky na rohu ulice za korunu 🙂

… dalo, ALE, když nejsi na něco zvyklej, jelikož ta technologie neexistuje, nemůže ti to chybět, dřív nebyl mobil, za Marie Terezie tv a rádio, auta a lidi taky žili, ALE kdyby to opravdu nechybělo, tak se tyto věci nevynalezly a že o tom lidi snili dokazují například Verneovky, tehdy fantazie a sci-fi, dnes realita … takže asi takto: dalo, ale už by nám to chybělo …