Dá se nějak zprovoznit auto na vysílačku?

Kelte, teď jsem zjistil jednu zásadní věc:
Pokud se jedná o FM přijímač v řízeném modelu, bude na plošném spoji krystal s vyznačenou frekvencí. Pokud se jedná o model s AM modulací, krystal na plošném spoji NENÍ a frekvence se ladí feritovým šroubkem v trafíčku. To bych bez přístrojů nedoporučoval dělat. I tak by bylo potřeba sehnat náhradní vysílač s odpovídajícím kódovacím obvodem, se kterým by byl schopný přijímač komunikovat, jinak nemá smysl se do zprovozňování pouštět. To je asi tak vše, co se k dané otázce dalo zjistit.

Romane, jasně píše, že vysíračku NENAŠEL!! Jinak by i moje odpověď byla jiná… Ale pokud to bylo na 27, nebo 40 MHz, dalo by se to od krystalu odvodit.

No a ještě jedna perlička, v přijímači je dekódovací integrovaný obvod, který mívá vedle typového čísla označení RX (přijímací), ve vysílačce je podobný s označením TX (kódovací). Toto onačení se odvozuje od činnosti: Transsmitter – vysílač, Receiver – přijímač.

Podle typu se dá najít ekvivalentní vysílačka z jiného RC modelu na podobném pásmu. Pokud se poštěstí i stejným kanálem, bude to fungovat. Maximálně se může stát, že budou přeházené funkce páček.

Potom by to šlo odvodit od krystalu v přijímači, ale tam ta frekvence bude posunutá o mezifrekvenci.

To jo, Dokonce tu MF ani nemusí být nutně potřeba znát. Ony ty přijímače a vysílače bývaly celkem standardní. Dokonce oscilační obvody byly stejný jak ve vysílači, tak v přijímači a stejný krystal.

To je fakt s těmi krystaly. Kolikrát na sobě měly vyznačenou stejnou frekvenci s tím, že měly označení „T“ nebo „R“.

Když jsem některé „trosky“ v dílně porovnával, moc se od sebe zapojením nelišily. Nakonec jsem integrované obvody našel na alldatasheet.com včetně návodů na zapojení jak přijímací, tak vysílací strany. a bylo o další zábavu postaráno 🙂

Já si pamatuju, že pro tyhle oučely se kupovávaly krystaly v párech. Už proto, že byly vybíraný a seděly na sobě dost přesně. Když si je šlověk koupil sám jednotlivě v krámu, tak pak se řešilo justování a to nebyla sranda. Sem tam je někdo i napařoval pro posunutí, ptz potažení paralelní kapacitou bylo dost nestabilní a protože kondy byly nekvalitní, tak to umělo cestovat. Další možností bylo objednání přímo v tesle v Pardubicích. Bylo fajn, že za relativně slušný peníz udělali i jediný kus, když si člověk nechal dělat pár, tak byly hodně přesný.

Edisone, oni se v párech krystaly prodávají stále, protože je na trhu ještě spousta 27MHz, 35MHz a 40MHz modelů. Ale ta „alchymie“ dolaďování krystalů, to je tedy „majstrštyk“ 😁
Teslácké keramické kondenzátory, to byla paráda sama o sobě. Stačilo se dotknout vývodu pájkou a byl hodnotou úplně jinde, než uváděl popis 🙂

Jako jooo… to vony se najdou… Já jen že i v dobách rozvinutého sociálismu to bylo dobře dostupné. S tím letováním… mno.. chtělo to umět letovat tak, aby se to teplo dovnitř nedostalo. Takže velký plochy a rychle. Jenže velký plochy do toho zase vnášely parazitní kapacity… Na druhou stranu, když to bylo na obou stranách stejný, dalo se s posunem počítat.

To bylo no.. Tady v Ústí nad Labem byla jedna moc dobrá prodejna „Svazarmu“, kde byl vysloveně modelářský „ráj“. Tam se i za hluboké totality daly sehnat takové věci, zvlášť pro železniční modeláře, které se sem ze zahraničí dostávaly jen těžko 😉