Co znamená ve zdravotnictví slovo hyperlipoprote­inémie?

HYPERLIPOPROTE­INÉMIE

Hyperliproteinémie představují skupinu onemocnění masového výskytu, kterí jsou způsobena zvýšenou syntézou nebo sníženým odbouráváním lipoproteinů. Jejich význam spočívá v tom, že jsou jedním z nejzávažnějších rizikovách faktorů ICHS a předčasné aterosklerózy vůbec.
Na vzniku hyperlipoprote­inémie se podílí kombinace genetických faktorů s faktory zevního prostředí, tedy především se životním stylem konkrétního jedince.
V současné době je v klinické praxi nejrozšířenější klasifikace hyperlipoprote­inémií Evropské společnosti pro aterosklerózu z roku 1992:
Klasifikace hypolipoproteinémií

Hypercholeste­rolémie (izolované zvýšení celkového cholesterolu, převážně na vrub LDL)
Kombinovaná hyperlipidémie (současné zvýšení cholesterolu i triglyceridů)
Hypertriglyce­ridémie (izolované zvýšení triglyceridů v kombinaci s normálním cholesterolem)
Léčba hyperlipoprote­inémií je komplexní a v praxi zahrnuje následující přístupy:
Změnu životního stylu

• režimová opatření: zákaz kouření, zvýšení fyzické aktivity
• dietní opatření

farmakologickou léčbu
komplexní ovlivnění dalších rizikových faktorů (dietou, režimem i farmakologicky)
Režimová opatření
Mezi režimová opatření patří především pravidelná fyzická aktivita (aerobní cvičení 20–30 minut 4–5 krát týdně nebo 45–60 minut 2–3krát týdně). Druh cvičení volíme podle věku, předchozích onemocnění, fyzické kondice i stavu pacienta. Doporučuje se běh, indiánský běh, procházky rychlou chůzí, jízda na kole, ale i doma na ergometru, běh na lyžích, plavání, veslování, intenzívní tanec. Cvičení by mělo být pro nemocného příjemné a mělo by se při něm dosahovat 60–75% maximální tepové frekvence pro daný věk.
Mimořádný význam má zákaz kouření. Nekuřák má výrazně nižší riziko ICHS, které nemusí i při stejných hodnotách lipidů jako u kuřáka vyustit ve farmakologickou intervenci!
Dieta
Dieta doporučovaná pro prevenci ICHS s maximálním zaměřením na léčbu hyperlipoprote­inémie, ale i obezity a hypertenze by měla být respektována celou populací jako racionální dieta. Pro nemocné s hyperlipopro­teinémií je její respektování imperativem. Různé poruchy tukového metabolismu vyžadují v podrobnostech odlišná dietní opatření. Je však možno uvést základní principy, platné obecně. Vycházejí vesměs z diety doporučované Americkou kardiologickou společností (tzv. dieta AHA, stupeň 1). Schrnout je lze do několika následujících bodů.

Restrikce kalorií má-li nemocný nadváhu.
Snížení obsahu všech tuků v dietě, tuky by nemělo být hrazeno více než 30% energie. Nasycené (živočišné) tuky nesmí tvořít více než 1/3 za den přijatého tuku. Preferujeme nenasycené tuky, znich pak zejména tuky , které obsahují monoenové mastné kyseliny (kyselinu olejovou, obsaženou např. v olivovém oleji).
Obsah cholesterolu v dietě by neměl být vyšší než 300 mg za den.
Zvýšení obsahu vlákniny.
Zvýšení konzumace potravin, s patřičným obsahem některých vitamínů s předpokládaným antioxidačním účinkem. Doporučená dávka zeleniny a ovoce je 400 g/den. Arteficiální doplňováni diety vitamíny (A,E,C), ale není obecně doporučováno!
U nemocných s hypertenzí je vhodné omezit sůl na 7–8g/24 h.
Je třeba vyloučit nadměrnou konzumaci alkoholu, zetména u hypertoniků, obézních a u osob s hypertrigly­ceridémií.
Více GOOGLE