Avatar uživatele
dudu

Co vše se Vám vybaví při slovním spojení „snesitelný socialismus“?

Tímto názvem dnes pojmenoval zdejší kolega éru, kdy u nás probíhala tzv. normalizace, tj. sedmdesátá a osmdesátá léta. Můžete prosím citovat něco ze svých vzpomínek nebo naznačit představu o životě a událostech v tomto období?
Pozor, vše je irelevantní. Např. moje babička často bezelstně vzpomínala, že za Němců si lidé na vesnici díky šmelení s potravinami žili v pohodě /řada z nich dokonce slušně zbohatla/ a tchán zase naznal, že v době nucených prací v Německu se cítil lépe, než později za komunistů.
Je nasnadě, že vězňům na Pankráci by se to tehdy nelíbilo, ale též zde se jedná o realitu.

Zajímavá 3Pro koho je otázka zajímavá? annas, briketka10, Klaproth před 2972 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
anonym

Nebudu odpovídat přímo na otázku,snad mi bude prominuto.Chtěl bych jen říct,že osobně vidím daleko vážnější a hrozivější události v dnešní době.Neustálé přetřásání doby před čtyřiceti lety,co bylo a co nebylo mi přijde už poněkud mimo mísu.Tím nechci zlehčovat tehdejší éru.

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
Klaproth

Pracoval jsem v tiskárně, snesitelné bylo to, že v roce 1986 jsme mohli seznam nově zvolených poslanců Federálního shromáždění dát do tisku, aniž bychom museli čekat na zveřejnění oficiálních volebních výsledků.

0 Nominace Nahlásit


Avatar uživatele
Kepler

Já jsem rok po zahájení okupace vojsky Varšavské smlouvy nastoupil na gymnázium, tedy do onoho normalizačního období. V praxi se to projevilo tak, že všem studentům byla předkládaná otázka, zda souhlasí s internacionální pomocí vojsk VS a podepsat se pod to. Mně se tehdy z toho podařilo vykecat tím, že jsem ještě příliš mladý na to abych pochopil co se děle. Myslím, že se takto museli vyjádřit i všichni na svých pracovištích. Kdo nesouhlasil, získal škaredou kaňku na svém kádrovém profilu a později mu to řádně komplikovalo život.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
anonym

Snesitelný socialismus byl ten, že jako dělníci jsme se nemuseli bát říkat nahlas věci, za které bychom v padesátých letech šli sedět.
Dneska nemohu říkat pravdu ani ve firmě, jinak je vyhazov ( respektive neprodloužení pracovní smlouvy).
Snesitelný byl v tom, že ať kdokoliv před důchodem přecházel do jiné fabriky, práci dostal a NIKDO ho nešikanoval, že je starý a tudíž pro fabriku neperspektivní.
Snesitelný byl v tom, že jsme jedli nešizené potraviny, které stály stejně od Aše až po Košice.
Snesitelný byl v tom, že naše v naší republice byly vymýceny nemoce jako černý kašel, tuberkoloza a pod. a nemuseli jsme se bát sednout vedle někoho v autobuse či vlaku s tím, že ten dotyčný má tu nemoc ( jako v dnešní době).
Snesitelný byl v tom, že byli dětští lékaři, byli zubaři a naši barevní občané museli chodit do práce a my se nemuseli bát co kde ukradnou.
Zkrátka je toho hodně co bych mohl jmenovat, ale bylo by to dlouhé.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
ivzez

Nejsem si jista, co si pod spojením „snesitelný socialismus“ představit.
Pro mne snesitelný byl. Byla jsem mladá, jezdila jsem do přírody, věnovala
se svým koníčkům.

Na nějaké výraznější omezení s výjimkou cestování si nevzpomínám.
Ovšem mohlo to být i tím, že jsem tehdy nic jiného neznala…

_______

Líbí se mi odpověď Toho, který je.

Neměli bychom zapomínat na to, co se dělo, ale zároveň bychom neměli
být slepí a svádět všechno negativní, co se dnes děje, na tehdejší dobu a
na pokřivení charakteru tehdejším režimem.

Moje zkušenost je, že ten, kdo je slušný nyní, byl slušný vždycky → i
v době socialismu. A naopak, kdo byl … tehdy, zůstal takový i dnes.

_______

@Kepler:
Chodila jsem na gymnázium ve stejné době jako Vy,
ale po nás nikdo žádné takové prohlášení nevyžadoval.
Kam jste chodil na gymnázium (já v Praze)?

Upravil/a: ivzez

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce

U otázky nebylo diskutováno.

Nový příspěvek