Například, když se ztratí všichni blízcí.
Tak jistě, mohou to být například Vánoce, ale…
Mě napadá psík. Možná toho bude více. Na každý pád, musí zde být smysl. Jen tak „být“, v civilizovaném světě, mimo meditaci, nelze. Jednoduše nelze. Protože pak by se člověk zákonitě cítil testovaným dobrovolníkem při výzkumu/studii/experimentu. Protože jen tak „být“ by zákonitě znamenalo probudit se a pochopit/spatřit.
(Vesmír se svou hloubnou včetně meditace- napojení na něj je samo o sobě smyslem, samozřejmě, to je jasný jako zářící objekty v něm, ovšem na mysli byl spíše smysl přítomného okamžiku, v bdělém stavu, mimo hloubku, tady dole, na Zemi, tzn. smysl například při obvyklé hygieně/očistě těla/mytí zubů- proč tak a ne jinak, dále oblékání, při hloubání nad jeho smyslem a důvody, dále u jídla, jeho přípravy, taky u pohybu, ke kterému je domnělý důvod ovšem s následným bádáním nad smyslem tohoto důvodu a zda je ten či onen pohyb vážně nutný, při odpočinku a hloubání nad jeho správným smyslem- má takovýto váhu, proč teď nebýt v pohybu a jaké budou dopady? Dopady na co? Na tělo? Na planetu? Na duši? A co příroda? Zkrátit, proklestit, upravit? Anebo ponechat ve své přirozenosti? Koukat na kus vlastní půdy a dumat a dumat… Vejdou se tam brambory? A chybí mi vlastně brambory? Co je smyslem? Chybí jídlo? Co člověka nutí? Co stromy, třeba? Větve ostříhat? Nebo nechat „divoce“? Jak to jako celek bude vypadat po určitém čase? Jaké toho budou dopady? Dopady na co? A co z pohledu dlouhodobém horizontu, sahajícího až za oponu života člověka zde v okolí a dále zde na planetě. Do čeho se pustit dříve? JAKÝ TO BUDE MÍT SMYSL A PRO KOHO? Jaký dopad a na koho? Zkrátka najít v přítomném okamžiku smysl, který by daný okamžik (potřeby, činnost) sebou samým naplnil a člověk pojednou pocítil, že tohle ne „ono“, že pro tohle má smysl existovat, konat, odpočívat… Že právě pro tohle a možná právě i díky tomu (???) má smysl jednoduše být. Anebo si najít ženu. Aby nekonečně opakovala- udělals to správně, miláčku. Možná toto by mohlo být smyslem. Průmyslem, ekonomikou, pohonem… Co je vaším „motorem“? Jaký veškerý smysl, náboje prostému bytí, znáte vy? Děkuju.)
Zajímavá 2Pro koho je otázka zajímavá? paul1, cappuccino před 300 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Podle mě smysl života dá člověku činnost, při které je prospěšný společnosti a baví ho.
0 Nominace Nahlásit |
Oproti přírodě je život člověka jako kapka v moři. A pokud možno tak každý něco dělá. Aby se něco vytvořilo. Pro někoho je smyslem života něčeho dosáhnout nebo se něčemu vyhnout.
0 Nominace Nahlásit |
Motor? Něco v sobě mám, nějakou touhu být užitečný, prospěšný, hlavně svému okolí, rodině, příbuzným a známým. Beru to jako svoje poslání. Někdy se daří, někdy méně. Ovšem čím jsem starší, tím větší problém je tento „motor“ nastartovat, hlavně po ránu. Snažím se, snažím a ono ne a ne. 🙂
0
před 300 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Vše, co člověka baví, těší, naplňuje radostí.
Spokojeností a klidem.
ČLOVĚK by měl rozhodovat, jaký smysl chci svému životu dát.
Stačí maličkost, něco i ve vypjaté situaci. může najít vnitřní
klid.
Jsme tvůrci svého životního příběhu.
Po smyslu života se neptáme, za svůj život neseme, máme, berme
odpovědnost.
Nemusí mít valný smysl (budovat, předat, zanechat), to nemusí být nutným
motorem, pro všechny.
Někdo rád pomáhá, chce být užitečná, pečuje o něco/někoho.
Někoho baví poznávat. bádat. Pro dalšího je motorem práce,
zvídavost.
Dále:
„Psychiatr Dilip Jeste k tomu tématu uvedl: „Když je člověku dvacet, je
nejistý. Neví, zda udělá kariéru, zda najde partnera, co ho zajímá.
Pátrá po smyslu života. Po čtyřicítce se vše ustaluje a pak,
v šedesáti už máte čas a zkušenosti na vnímání smyslu života.
Připadá vám, že ho znáte. Později se vše zase komplikuje nemocemi,
stárnutím, takže člověk znovu začíná přemítat nad tím, zda a jaký
smysl život měl.“ A dodává, že právě období kolem šedesátky je pro
mnohé lidi časem, kdy žijí takzvaně tady a teď, tedy užívají si
běžný život a zároveň si uvědomují, jaké to je štěstí, že si ho
užívat mohou.“
Podobnou studii provedl profesor David Blanchflower, uznávaný ekonom. Ten
vyzpovídal stovky lidí a tvrdí, že právě kolem šedesátky se lidé
naučí přizpůsobovat svým silám, slabinám a začnou si svých životů
vážit více než dříve. „Dojde jim, že jejich životy jsou dobré takové
jaké jsou a že je to tak v pořádku,“ říká.
Upravil/a: da ny
0
před 300 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Dobra otazka!! Podle me dava cloveku nejvetsi smysl laska, at uz k rodine,
detem, kamaradum, zviratum ale i k sobe samemu.
Vetsina lidi, co ziji sami, si porizuje nejake zvire jako nejlepsiho
pritele.
Naplneni ale muzes najit i v nejake cinnosti, co te bavi a naplnuje,
v cestovani, v poznavani novych krajin, lidi, v kresleni, modelovani,
vytvareni ruznych veci, nebo i v obchode, pokud jsi rozeny obchodnik. Jeden
znamy treba vyrabi jednoduche drevene vanocni stromky, ktere pak prodava treba
do kavaren atd. A zajem je velky.
Znam lidi, kteri se roky venuji vcelarstvi. Uci ve skole, prednasi, jezdi na
seminare po celem svete.
Pokud ma clovek nejake hobby nebo neco umi, muze se snazit to jakkoliv
uplatnit.
Muj synovec, ktery je manualne zrucny, se chysta si udelat vedlejsak jako
hodinovy manzel.
Takze kazdy vidi ten smysl v necem jinem.
0
před 299 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Rokio, tak na to je potom nejlepší stát se bavičem/hercem/komediantem/star. Jenže to je zase „útěk“. Jo, možná náboj, ale… Přece tohle nedává ničemu žádný smysl 🤷♂️🤷♂️🤷♂️
annas | 5283 | |
Kepler | 2867 | |
Drap | 2635 | |
quentos | 1803 | |
mosoj | 1594 | |
marci1 | 1356 | |
led | 1347 | |
aliendrone | 1172 | |
zjentek | 1062 | |
Kelt | 1005 |
Astronomie |
Fyzika |
Jazyky |
Matematika |
Sociální vědy |
Technické vědy |
Ostatní věda |