Avatar uživatele
Hakunamatata

Co vlastně znamená náruživost? Když pominu sexuální stránku.

Tak jsem si poslechla písničku od Žlutého psa – Náruživá a vůbec mi neevokovala žádnou sexualitu. Přitom se tam zpívá o tom, že slečna je náruživá. Může být někdo náruživý bez sexuálního podtextu a jakým způsobem? Co je vlastně opakem náruživosti?
Doplňuji:
Všimla jsem si, že pojem, náruživost se většinou používá globálně ve vztahu k člověku, ne k určité činnosti, kterou provozuje. Když řeknu, že někdo náruživý znamená to, že je ctižádostivý něco udělat? Ale co? Pokud se jedná o člověka jako takového? Dá se tedy říct, že je ctižádostivý dosáhnout všeho? Že všechno prožívá intenzivně?
Pokud opakem náruživosti i vášně je citový hlad, znamená to, že vášeň a náruživost jsou si podobné?

Uzamčená otázka

ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce

Zajímavá 1Pro koho je otázka zajímavá? autacek před 4117 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
autacek

Náruživost je, dalo by se myslím říci, nezdravě silná vášeň :)

(náruživý čtenář má až nezdravě velkou vášeň ke čtení)

Opakem je negace… 😉

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
Pájo

Náruživost, včetně té sexuální, je forma vášně, způsob prožívání okolností, situací, pokrmů, nápojů, koníčků atd.
Opakem je citový chlad… http://www.od­povedi.cz/otaz­ky/co-je-opakem-vasne

0 Nominace Nahlásit


Avatar uživatele
huxa

„až nezdravá ctižádost něčeho dosáhnout“

Snad ti to stačí.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
anonym

Neumíš si tu vygooglit? Třeba Lecyklopedia:

Náruživost, silná návyková potřeba spojená s výraznou snahou o dosažení předmětu náruživosti. Při překážkách o uspokojení náruživost vzniká silné emocionální napětí. Její zesílení se mění v závislost.

Ottův slovník naučný
Náruživost (něm. Leidenschaft) jest žádost, která vzniká tím, že jistý tlum představ se osamotí a znenáhla byv silen stane se konečně tak pevnou osvojovací srostlinou, že osvojuje i samo Já a mysl jednostraně ovládne. Náruživost pomalu se vyvíjí a má posily i ve svém ukájení i v překážkách, poněvadž tyto jí ukazují předmět chtění vždy lepějším. Podnětem bývají pudy ležící v povaze organismu (náruživost jako obžerství, labužnictví) i zvyky. Čím více který tlum představ se osamotí, tím spíše svým vlastním životem může žíti, srostliny jeho částí stávají se pevnějšími a úkonnost jejich jest tím přesnější. S tím souvisí soustředění pozornosti k předmětu náruživosti, ale i rozptýlenost na jiných stranách. Předmět náruživosti nemusí býti mravně zavržitelný, může býti mravně třeba i cenný. Každý fanatismus jest náruživost Náruživec rozhoduje se proti maximám, ač jejich význam zná; spor se zásadou jest u něho pevně dán. Náruživost dělí se obyčejně na objektivní a subjektivní. Objektivní jsou ty, kde se klade uspokojení do věcí mimo člověka ležících (lakota chce míti peníze k vůli penězům), subjektivní, kde člověk hledá uspokojení v podnětech vyvírajících z jeho nitra, v uspokojení vidí rozvoj a zmohutnění vlastního já a rozkoše užívá z vypjatého takto sebecitu. Ušlechtilé sebeužívání a sebeuctívání zovou někteří egotismem.

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce
Avatar uživatele
gagaga

nekdo neumi googlit a nekdo zase vkladat odkazy .. :)

jinak ja znam jen tu jednu naruzivost . :)

  • iv-

před 4117 dny Odpovědět Nahlásit
Nový příspěvek