Co udělá praktická lékařka, když uvidí na mých nohou jizvy a cca 5 dní staré rány od sebepoškozování se žiletkou?

Co udělá opravdu, nevím. Můžu Vám říct, co by udělat měla-dát Vám kontakty na psychology a jiná zařízení, kde se tímto problémem zabývají a kde by Vám mohli pomoci. Víte-potřebujete pomoci-sama se z toho těžko dostanete. Pochopte-je to nemoc a není zač se stydět ani mít pocity viny.
V dnešní době tím trpí spousta mladých lidí.
Princip je podobný, jako být závislý na drogách, automatech, alkoholu… Člověk nad tím ztratí kontrolu a nedokáže si poručit. Cítí obrovské napětí, kterého se lze zbavit jen tak, že se pořeže. Důležité pro vyléčení je zjistit, proč jste to začala dělat-a to je úkolem psychoterapie.
Ale konkrétně k Vašemu problému: Pokud to správně chápu(?), jde Vám o to, aby to lékařka nesdělila mamince, ve škole atd. Na Vašem místě bych lékařku s problémem seznámila, ještě než to zjistí sama a požádala ji o pomoc s tím, že to zatím zůstane jen mezi vámi dvěma. Pokud je rozumná, měla by na to přistoupit. Přístup rodičů k danému problému může často být kontraproduktivní-ale taky ne nutně(!).
Hlavně-hlavu vzhůru-NEJSTE PROTO ŽÁDNÝ BLÁZEN!!! A když, tak určitě ne větší, než kdokoli z nás všech ostatních. Dnes je „in“ chodit na psychoterapii a rozvíjet sebepoznání 🙂. Nejen,že se pak nebudete muset řezat, ale může Vám to pomoci žít šťastnější život a MÍT RÁDA SAMA SEBE.
(Koukněte na internet, určitě najdete fórum nebo sebepodpůrnou skupinu lidí s podobným problémem.)

Že to zatím „zůstane mezi vámi dvěma“ jsem pochopitelně měla na mysli prozatím to oficiálně dávat na vědomi rodičům, škole a úřadům, ale řešit to nejprve na úrovni odborné pomoci, která je důležitá především, a neobejde se bez Vaší důvěry a spolupráce. Udělat z Vašich psychických problémů skandál a obviňovat Vás z toho či onoho umí každý, ale právě proto, že je to vážná věc, je nutná pomoc.Primum non nocere!

Upravil/a: Annabellee

1 – je povinná rany ošetriť (5dňové rany od žiletiek sú ešte nezahojené)
2 – v prípade nedospelosti pacienta (v tomto prípade za dieťa zodpovedajú rodičia) je povinná sebapoškodzovanie nahlásiť na sociálku a políciu (nedostatočné plnenie si rodičovských povinností)
3 – pošle sebapoškodzujúceho pacienta na psychiatrické vyšetrenie

Upravil/a: led

Annabellee se mýlí, sebepoškozování
je vážné onemocnění, jež může končit smrtí.

Praktická lékařka by v žádném případě neměla
přistoupit, že „to zůstane jenom mezi vámi dvěma“.

Měla by s problémem seznámit rodiče,
trvat na psychiatrickém vyšetření a odpovídající léčbě.
A měla by problém oznámit OSPOD.

Škoda, že jsi strach neměla dříve
a nezačala problém řešit hned, jak se objevil.
(Teď mohou mít problém i tví rodiče.)

Nikoho takového osobně neznám, ale vím, že se s tím léčí na psychiatrii. Tak co nejdří zajdi s mamkou k lékaři. Taky se může stát, že dříve nebo později dostaneš nějakou infekci do rány nebo otravu krve. Řekla bych Ti, podívej se kolem sebe, kolik lidí i mladých i dětí umírá na rakovinu a Ty se sama poškozuješ. Život je krátký, je třeba si ho užít a prožít pokud možno ve zdraví. Tak s tím začni pokud možno hned.

Upravil/a: yuko

Lidi, neházejte psychology a psychiatry do jednoho pytle.

Omluva, mělo to být v diskusi.

Upravil/a: nyjono