Co to znamená dálkoměrný fotoaparát?

Dálkoměr – soustava dvou vzájemě posunutých zrcátek, z nichž jedno je otočné. Odraz z obou je pak promítán do jednoho okuláru, tedy přes sebe. To jedno lze natáčet tek, aby došlo k přesnému překrytí obou obrazů (princip binokulárního prostorového vidění). Při zkalibrování „točítka“ lze na něm pak odečítat vzdálenost. Tento jednoduchý dálkoměr lze občas i někde pořídit, nebo jej sestavit.

U fotoaparátu jde o to, že ostření objektivu je spřaženo právě s oním natáčecím zrcátkem. Princip je pak už snad celkem jasný: Jak je nastaveno ostření, tak je pootočeno zrcátko a v okuláru je pak vidět, vzhledem k dualitě obrazu, kam je zaostřeno – v jaké vzdálenosti je objekt přesně překryt.

Podstatnou výhodou systému je, že ostření probíhá bez ohledu na konstrukci objektivu, bez ohledu na cloně, okulár je konstruován tak, aby všechny objekty v něm byly ostré a mnoho dalšího. Typickým představitelem dálkomerných foroaparátů je značka Leica, ale je i řada dalších, Zeiss Ikon, Nikon, Pentax… existují i středoformátové fotoaparáty s dálkoměrným ostřením. Existovalo i několik konstrukcí s autofocusem na principu dálkoměru.