Odpuštění obvykle chápeme ve dvou významech.
V procesu odpuštění hrají důležitou roli naše emoce a prožívání. Uvědomíme si, že nám někdo ublížit, někdy vědomě, záměrně, jindy nevědomky. Cítíme nespravedlnost a vznknou negativní emoce.
Postupně si uvědomíme, zda je potřeba, často i nutnost odpustit. Někdy je to dlouhodobý proces, podle toho, jak moc člověk toho druhého zranil, jak mu ublížil. Odpuštění souvisí s toleranci, schopností vyrovnat se se zlem. Je důležité si uvědomit na základě čeho se člověk rozhoduje, které uznává hodnoty atd. Slůvko „promiň“ musí být myšlené upřímně a opravdově, nikoliv jako pouhé gesto.
Trápit se minulostí jistě člověku neprospívá. Je třeba žít
přítomností.
Čas hojí rány, ale odpustí-li člověk, zapomenout často nemůže. Člověk
je nedokonalá bytost – zla je kolem něho stále dost.
Jak napsal filozof Arthur Schopenhauer: Odpustit a zapomenout znamená vyhodit cenné zkušenosti oknem“.
Upravil/a: annas
0 Nominace Nahlásit |
Ono je to obsaženo už v tom slově „odpuštění“ – tzn. pustit,
vypustit. Myslím, že se k tomu hodí i slovo zapomenout, ale to bývá
někdy těžké, záleží na tom, jak dalece Vás zasáhlo slovo, nebo
slutek, kdy k ublížení došlo, tedy jakýsi stupeň ublížení a také
hodně záleží na tom, kdo Vám
ublížil. Pokud je to člověk, kterého máte rádi, tak bývá to
odpuštění snadnější.
0 Nominace Nahlásit |
Odpuštění znamená vědomé, dobrovolné a jednostranné zrušení závazku či povinnosti. Ten, kdo odpouští, zbavuje toho, kdo je mu dlužen nebo kdo mu ublížil, závazků, které tím vznikly.
0 Nominace Nahlásit |
Něco jako promiň, že jsem Ti způsobila bolest,
a Ty jí to odpustíš. Už chápeš, co to znamená?
Upravil/a: quentos
0 Nominace Nahlásit |
Odpuštění je stav, kdy se někdo dejme tomu dopustí něčeho prot Vám,
ale Vy jste schopen s ním nadále komunikovat v dobrém. Pokud člověk
někomu odpustí, nemusí to nutně znamenat návrat k původnímu. Třeba
v partnerském vztahu neb omanželství, dojde-li k nevěře, nemusí
odpuštění nutně znamenat, že se k sobě ti dva vrátí, ale znamená, že
si tu nevěru nepřipomínají, nevyčítají a dovedou být alespoň
přáteli.
Jde-li o nějaký jiný prohřešek, neznamená odpuštění, že ho budeme
přehlížet nebo dokonce schvalovat, ale že už jej druhému nebudeme
neustále omlacovat o hlavu a připomínat.
0 Nominace Nahlásit |
Odpuštění je podstatou náboženství a stejně tak vnitřních
duchovních a duševních přeměn organizmu. Mnozí léčitelé toto
zvýrazňují, stejně tak je to podstatou motlitby – Otčenáš a pod.
Smyslem života je prožít jej co nejlépe, pokud je to možné, s tím co
máme k dispozici .. Myslím materiální stránku a naše schopnosti
duševní. Pokud nám vadí , že nám někdo někdy řekl nebo udělal, něco
škaredého a my na to pořád musíme myslet a trápí nás to a tato
skutečnost způsobuje, že k danému člověku nemáme upřímný vztah,
protože si ho ztotožňujeme s tím co nám řekl, je třeba na to nemyslet a
danému člověku odpoustit, nechat ho být. Ono se to sice lehce řekne, a
pochopí, ale není to rozumová akce, spíše citová. Člověk si nepamatuje
to dobré, ale spíš to špatné.
0
před 2901 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
U otázky nebylo diskutováno.
Nový příspěvekDrap | 1715 | |
marci1 | 1092 | |
annas | 763 | |
quentos | 744 | |
ivzez | 715 | |
zjentek | 712 | |
iceT | 688 | |
led | 618 | |
Kepler | 540 | |
hanulka11 | 535 |
Těhotenství |
Děti a rodičovství |
Partnerství, manželství |
Přátelé |
Ostatní rodina a vztahy |