Co to je za víru

Z toho, jak to popisujete, to může být jakákoli sekta nebo jen hodně přísná církev odvozená z křesťanství. Klidně i ta jehovistická. Dávala bych si hodně pozor.
Nedejte se zblbnout a oponujte jí tím, že jste spokojená tak, jak jste – buď nevěříte a víra vám neschází, nebo věříte po svém a je vám tak dobře. Jakmile se necháte přesvědčit i k něčemu málu, budete se z toho těžko vymotávat…
A jestli bude potom nepříjemná, řekněte jí, že láska (nebo aspoň tolerantnost) k nevěřícím je to největší, co může křesťan udělat – i Ježíš se prý choval slušně k těm, kterýma ostatní „dobří“ věřící opovrhovali. A neřešil, jestli v něj věří jako ve Spasitele nebo ne.

Víra je úžasná a i akceptovatelná.
Ale – je to osobní věc každého člověka.
Pokud mne někdo začne obtěžovat „obracením“ na svou víru, má smůlu.
Nedopusťte to, nenechte se obtěžovat. Řekněte ji, že si je jako známé vážíte, ale že si nepřejete, aby vás „obracela“.

je to prostě obyčejná fanatička – takových je spousta. Nenechte se od ní nutit do něčeho co nechcete, příště až vám zase bude cpát ty řeči o Bohu a bůhvíčem, tak jí jasně vysvětlete, že je to její víra a ne vaše a že vás to nezajímá, tak ať vám to už příště nenutí, že se umíte rozhodnout sama. Pokud na vás bude zlá a nepříjemná, tak bude nejlepší přestat se s ní stýkat… pokud nepochopí nebo nechce brát na vědomí vaše jednoznačné přání, či spíše žádosti, měla byste ji nechat jejímu osudu… pokud to nepochopí na poprvé, tak už nikdy…

S takovou sektářkou bych se vůbec (o tomhle) nebavila a poraďte to i ostatním.

Můžou to být jehovisti, můžou to být letničtí charizmatici.
Kontrolní otázka: pokud věří, že Ježíš nebyl ukřižovaný, ale přibitý ke kůlu, jsou to jehovisti. Pokud si o sobě myslí, že jsou znovuzrození v duchu svatém, jsou to letničáři.
Jako by to nebylo jedno. :)