Co si představíte pod „cestováním po světě“?

Asi nedokáži říct jak často, ale jezdit tak, abychom si postupně plnili své cestovatelské sny. Cestovat se dá ale relativně často (samozřejmě nejlépe pro někoho, kdo víkendy netráví v práci), protože forma prodloužených víkendů je velmi oblíbená. Člověk sice většinou nestihne nějakou super túru, ale ta se dá vymyslet na další a delší dovolené. Jet i někam na tři čtyři dny je super.

Roztočíš glóbus a zlehka přiložíš prst.

Jinak si pod tím představím cestovat mimo svou vlast častěji, než by se dalo nazvat pobytovou dovolenou a nejlépe i na jiný kontinent, jinak by to nebylo cestování po světě, ale po Evropě.

Představím si pod tím cestování mimo Evropu. Úplně asi nezáleží, jak často.

Niekedy je to zábava, veľa vidíte… ale niekedy to je drina, utrpenie.
Predstavte si mesiac na cestách, no nie ako výletník, ale pracovne. Niekoľko hodín sedíte v autobuse, prídete na miesto práce, ani sa veľmi nevybaľujte, pretože o pár hodín idete ďalej na prenocovanie. Skoro ráno zhltnete raňajky a hurá do ďalšej práce, ale nezabudnite sa zbaliť, pretože hneď odchádzate na ďalšie miesto. Zjednoduším to… staále ste so spolupracovníkmi spolu, poznáte len cestu a prácu, po týždni, dvoch začne ponorková choroba. Potom dostanete až deň voľna, ale netešte sa, čaká vás celodenný presun a hneď prichádza už známy kolotoč.
Ale môžeme to aj zrýchliť… tentoraz miesto autobusu lietadlo. Hurá! A tu prichádza zrada, niekoľko hodín pred odletom musíte prísť na letisko, potom niekoľko hodín stlačení na sedadlách ktoré sú pre cvernových trpaslíkov, silnejší človek sa jednoducho nezmestí, ak necestuje 1.triedou. Konečne prestupové letisko. Aha zrada, na hotel akosi zabudli, tak sa musíte vyspať na sedadlách v hale (ak je voľné), odísť von nemôžte, pretože máte tranzit. konečne prichádza čas odletu, čo to hlásia, zmena GATE, rýchlo, kde to je… lietadlo nepočká. Posledná minúta pred zavretím brány, lietadlu už hučia motory, piloti ukazujú na hodinky. Ako vietor prebehnete po schodíkoch v momente zatvárania dverí a už ste vo vzduchu. ďalších len 10–12 hodín ako Jonáš v bruchu veľryby. Po 2 dňoch cesty ste konečne na mieste. Také detaily ako pasová a colná kontrola už ani nebudem opisovať. Ak máte šťastie, možno si ukradnete trocha času aj pre seba. Potom rovnaká cesta domov. Taký detail ako rozdielne podnebie doma (-10°C) a na mieste pobytu (+40°C), alebo naopak, snáď ani netreba. Jedine, čo by nemuselo byť, sú atentáty a stanné právo v mieste pobytu.
Ale napriek tomu rada na tieto cesty spomínam. Ale boli aj iné cesty, ktoré som si sama vybrala, napríklad peši po Európe, po Ázii, tak, ako kedysi chodil aj český Honza https://encrypted-tbn0.gstatic.com/i­mages?q=tbn:AN­d9GcSoIb0xASC6TXp6jCKPCyC­xd-FA0wW4BwRt3w&­usqp=CAU

Když jsem byl mlád, tak mne bavilo courat jen tak, bezcílně, s jedným malým ruksáčkem.

Atlas světa , nebo globus.

Cestování po jiných zemích než je Česko.

Určitě by mě to bavilo.
Rádi se synem jezdíme spíš na dobrodružnější výlety.Např.před kovidem jsme byli v Černobylu,Prip­jati a Pjervomajsku.Další rok jsme měli jet do Rumunských hor,potom na Koločavu.Kvůli pandemii jsme bohužel nejeli.Místo toho jsem s manželkou letěl do Řecka,ale tam jsem si půjčil čtyřkolku a jezdil po horách.
Cestovat bych mohl pořád,ale kvůli práci můžu jen o dovolené.Na víkendy jezdíme na chalupu,ale i tam mě baví chodit na výlety do skal,mimo turistické cesty,kam nikdo nechodí.