Co si myslíte o pálení mostů po vztazích?

Civilizovaní lidé končí vztahy civilizovaně. Lepší je, se na čas jen odmlčet, pak když se po delším čase potkáte, tak to bude klidnější. Vždy je dobré myslet na to, co hezkého jste spolu prožili, třeba jednou budete kamarádi.

Jestli se maj plný zuby, tak ať pálej mosty.
Ale je to škoda, přeci spolu něco zažili ne 🙂

Tak pokud se neodstřihneš, tak žádný další kvalitní vztah nevytvoříš, to je prosté. Vyhazovat věci není úplně nutné, stačí je dát do „krabičky“, ale udržovat komunikaci dobré není anebo to svědčí o tom, že to nebyl vztah, ale „jen“ kamarádství.

I když všechno vyhodíš, vzpomínky zůstávají. Pálit mosty za každou cenu je nesmysl.

Někdy je to prostě nutné. Záleží s jakou se pár rozejde. Je-li to v dobrém, pak to samozřejmě není třeba pálit mosty, ale pokud si s sebou ze vztahu nesou nějaká zranění, lépe se oběma smiřuje s rozchodem, pokud udělají velkou tlustou čáru a jdou si každý po svém.

Ze všema bývalkama jsme zásadně přátelé, společná minulost je nesmazatelná.

Pokud to tak, byť jeden z bývalých partnerů cítí a pomůže mu to udělat definitivní tečku a vypořádat se s koncem, souhlasím.
Tam, kde jsou ze vztahu děti, je to nemožné a nesmyslné.

Postihne-li Vás ten průšvih, že v zápalu zamilovanosti, proti čemuž nejsme nikdo imunní, uzavřete sňatek s osobou vadnou, například násilnickou, chorobně žárlivou, ekonomicky nezdrženlivou, závislou na drogách nebo na hráčství apod., nic jiného Vám nezbude. Pokud již s ní máte rodinu, je to životní tragédie – ač by to bylo žádoucí, prostě ji neodstřihnete.

Pokud nejde o shora uvedené případy, ale o rozchod normálních lidí, milenců bez závazků, nemusí to být problém a mosty netřeba nijak zvlášť pálit. A to je jistě žádoucí. Tedy není-li jeden na vztahu příliš citově zainteresován a oba s tím jsou svolní. Jenže tak to často nebývá. Zamilovanost neodchází spořádaně, u obou stejně. Zpravidla opouští jednoho dříve než toho druhého. Takže čím víc toho má jeden dost, tím více ten druhý na vztahu lpí. To, že mu milý/á uniká, burcuje jeho zamilovanost. Že je to svinstvo? Je! Láska je bojová záležitost. Mechanismus, který se v přírodě osvědčil ke zplození další generace, který na pocity jedince nebere žádný ohled. Ve finále je jeden znechucený a otrávený a druhý je zoufalý. Nepropadnout emotivnímu pálení mostů je pak opravdu těžké.

Jednoznačná je situace v případě, že partneři mají spolu rodinu. Tam vztah trvá tak, aby si děti co možná ničeho nevšimly nebo alespoň neshodami rodičů netrpěly. Pálení mostů tedy nepřichází do úvahy. Jen se ptám, když už nás příroda vybavila emotivní duší, proč taky nedodává nervy jako špagáty …