Čtyři moje reformy v oblasti psychiatrie
1. Pacient by si mohl sám vybrat, jaké psychofarmaka bude brát
z nabídky svého psychiatra.
příklad: Pacient, který má diagnostikovanou schizofrenii, by si mohl vybrat
například ze tří psychofarmak na schizofrenní příznaky, které mu jeho
psychiatr nabízí.
2. Pacient by mohl požádat o snížení dávky psychofarmak, pokud splní
určité podmínky, které vysloví jeho psychiatr.
příklad: Pacient se během půl roku jenom dvakrát středně rozzlobil, a
proto mu psychiatr povolil snížit dávku svých psychofarmak o 20 %.
jiný příklad: Pacient se začal aktivně věnovat charitě, a proto mu
psychiatr dal povolení snížit dávku psychofarmak o jednu třetinu.
3. Pokud má pacient trvalou duševní poruchu, tak by nebral psychofarmaka po celý život, ale psychiatr by se snažil, aby pacient bral psychofarmaka po nějakou dobu (např. několik let) a postupně by pacient léky vysazoval pod dohledem psychiatra. Pacient by ale musel slíbit, že neporuší žádný zákon své země a bude respektovat všeobecně platné morální normy. Dále by byl povinnen chodit na kontroly ke svému psychiatrovi, ale už by nebral psychofarmaka.
4. Duševní zdraví pacienta by se posuzovalo pouze podle jeho činů.
vysvětlení: Už by neplatila tato rovnice: pacient bere léky na agresivitu =
pacient je agresivní, pacient bere léky na hyperaktivitu = pacient je
hyperaktivní
ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce
Zajímavá 0 před 2812 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Pacient už teď může se svým lékařem vést diskusi o své
léčbě.
Pacient zpravidla s ohledem na svou chorobu nemůže lékaři slíbit že
neporuší žádné zákony. Pokud je nějaká zvýšená šance že poruší
zákony kvůli své nemoci, pravděpodobně to nebude schopen ovlivnit.
Duševní zdraví se nemusí nutně vždy a přímo projevovat jeho činy.
0 Nominace Nahlásit |
Odpoveď byla označena jako užitečná
Tvoje aktivita je chvályhodná. Ovšem podle mne, by měli lékaři hlavně
aktivně léčit. Ale dnes, vzhledem k tomu, že pacienti jsou jejich „zdroj
příjmů“ a ne malých, tak (si) nás pouze „udržují“. A snaží se
nás přesvědčit, že je stále potřebujeme. A z toho důvodu nemají
opravdový zájem léčit a uzdravovat (až, jak se říká, na skromné
výjimky, které potvrzují pravidlo).
Ale nevyčítám jim to, tak je holt dnes nastaven „kapitalismus“ –
i v lékařství.:-)
Takže, pokud je to možné, musí se pacient snažit sám o uzdravení a
v případě, že si myslí, že už by léky nepotřeboval (na základě
konkrétních výsledků a objektivního stavu), je pouze na něm, jestli
postupně (nejlépe na základě konzultace a souhlasu lékaře, který ale
většinou moc nadšený není) léky omezí. Toto uvádím i z vlastní
zkušenosti, jak s léky na cukrovku, cholesterol, dnu a bohužel i s těmi
psychofarmaky. Stačilo pouze radikálně zhubnout a „vzpamatovat se“.
Dnes už zase prakticky neberu skoro nic a jsem v poho.
Ale tím nevylučuji případy, kdy může jít opravdu o závažné
nevyléčitelné stavy.
1 NominaceKdo udělil odpovědi nominaci?Rokio Nahlásit |
Plácáš nesmysly. Naštěstí ty nemůžeš nic reformovat. Připadá mi to obdobné jako kdyby si vrah určoval sám svůj trest.
0 Nominace Nahlásit |
Důvěřuj svému psychiatrovi. Má přehled o tvém zdravotním stavu a chce ti pomoci řešit tvou nemoc tak, abys prožíval ty i tvé okolí kvalitní život, v co nejlepší pohodě. 🙂
0 Nominace Nahlásit |
… větší blbost jsem neslyšel, je vidět, že jej máš zaslouženej, pozdravuj Chocholouška …
0 Nominace Nahlásit |
U otázky nebylo diskutováno.
Nový příspěvekDrap | 3383 | |
annas | 2020 | |
marci1 | 2006 | |
Kepler | 1901 | |
mosoj | 1775 | |
da ny | 1318 | |
zjentek | 1192 | |
hanulka11 | 1028 | |
quentos | 951 | |
elkon | 946 |
Děti a zdraví |
Ženy a zdraví |
Muži a zdraví |
Nemoci |
Fitness |
Životospráva |
Ostatní zdraví |