Co se stane se psem a fenou v chovatelské stanici?

Nevím jak je to se psy, ale u koček je to tak, že dospělá zvířata nevhodná do chovu jsou kastrována a jsou tzv. na mazlíka. Takovou kočku si buď majitel ChS nechá, nebo ji někomu daruje, nebo prodá.
Že je zvíře nevhodné do chovu se zpravidla zjistí dost brzy, řekněme do dvou let věku. Pak ještě může třeba 15 let dělat někomu společnost.
Zvířata z řádných ChS se do útulků dostanou málokdy. I když chovatel nemůže pokračovat, postará se o ně.
Mám právě v dosahu jeden takový příklad, kdy jinak kvalitní chovný kocour se ukázal být agresivní na ostatní kočky v ChS. Chovatelka jej svěřila kamarádce, kde jiné kočky nejsou a tam se chová slušně. A kamarádka je ráda, že má kočku, za jakou by jinak musela dát fůru peněz.

Převážná většina chovatelů/ti slušní/ nechávají psi dožít ve svém prostředí a věnují se jim. Chovatelské stanice zakládají převážně lidé kteří v chovu psů nevidí jako prvořadý cíl produkci štěňat. Co se vyřazení z chovu týká ze zdravotních důvodů, je to jen u závažných dědičných onemocnění. V chovatelské stanici mívají feny štěňata max jednou do roka a i počet vrhů je omezen. Nepřipouštějí se dříve než dosáhnou úplné vyspělosti, což se v množírnách neděje. Pes z chovatelské stanice, papírový, zaručuje jistý uznávaný standart, dobré zdravotní předpoklady a u pracovních plemen je i předpoklad dobré a úspěšné cvičitelnosti.
Majitelé chovných stanic vlastní převážně pouze jednu fenu a tu nechávají krýt cizím, papírovým, prověřeným a vybraným psem.

Upravil/a: Drap