Pokud elektrárna vyrobí v daném okamžiku např. 500 MW elektřiny, ale
spořeba kam elektřinu dodává je jen 300 MW, kam se dá těch 200 MW?
Nikam ji nelze vyvézt, dejme tomu, že dráty od generátoru vedou jen ke
spotřebiči. Kam se dá zbytek?
Vím, že schovat to nejde.
ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce
Zajímavá 2Pro koho je otázka zajímavá? samicek333, zzzlatokopka před 3570 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Ale kam pak s přebytečnou elektřinou? Bohužel na tuto otázku zatím lidstvo nemá zcela univerzálně vhodné řešení. Celá doposud vystavěná struktura elektrifikace a distribučních sítí je optimalizována na stejnoměrnou a trvalou dodávku elektřiny z uhelných či atomových elektráren, kterým tento režim provozu také vyhovuje. Např. současná regulace v ČR probíhá tak, že na každou hodinu je nasmlouvána přibližná spotřeba a produkce a podle toho se řídí funkce současných fosilních (plynových, uhelných) a atomových elektráren. Odchylky od ideálního stavu jsou regulovány vyčleněnými regulačními zdroji a větší neočekávané odchylky nebo výpadky jsou pak na základě požadavku dispečinku zajištěni tzv. terciální regulací vodními a záložními fosilními elektrárnami. Bohužel u OZE je jen velmi obtížné předem nasmlouvat výkony vzhledem k proměnlivosti zdrojů (větru či slunce), které zatím často nejsme schopni přesně předpovědět ani několik hodin dopředu. Musí se tedy vždy nepřetržitě regulovat celá dodávka, nikoliv jen odchylka od definovaných hodnot. Tím dochází k nadměrnému zatěžování přenosových sítí, zálohovacích i záložních zdrojů, snižování kvality sítě i neočekávaným výkyvům ceny elektřiny na trzích.
4Kdo udělil odpovědi palec? kablik, Drap, JájsemRaibek, zzzlatokopka
před 3570 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Elektřina nejsou cihly. Při výkonu 500 MW je i spotřeba 500 MW. Výkon reaguje na spotřebu.
0 Nominace Nahlásit |
Na straně elektráren je to regulováno. Navíc síť má jisté
samoregulační mechanismy. Například: Pokud elektrárny nestihnou vyregulvoat
pokles spotřeby, zvedne se napětí v síti. Pokud se zvedne napětí
v síti, budou víc topit tepelné spotřebiče, o chlup víc budou svítit
klasické žárovky. Ty tepelné potřebiče sice za čas vypne místní
regulace (např. termostat vypne topení o pár sekund dřív, než by jej
vypnul při jmenovité napětí) ale to už je s několikaminutovým
zpožděním, takže to dá čas na regulaci sítě.
Doplňuji:
Pokud by rozdíl ve výkonu-příkonu byl příliš velký, že by se to
nedorovnalo tímto způsobem, pravděpdoobně by došlo k příliš velkému
zvýšení napětí a na to by zareagovali ochrany, které by elektrárnu
odpojily. Pokud by to další elektrárny neustály (třeba by zas dávali
příliš málo výkonu) postupně by se havarijně odpojily a měli bychom tu
blackout.
Upravil/a: Dochy
1Kdo udělil odpovědi palec? JájsemRaibek
před 3569 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
U otázky nebylo diskutováno.
Nový příspěvek