Předpokládejme, že jsou zapojené do série. V běžně prodávaných spotřebičích se jiné zapojení nevyskytuje. Všechny články jsou vybíjené stejným proudem. V tomto případě má sestava použitelnou kapacitu 400 mAh. Po vyčerpání kapacity nejslabšího článku by brzo došlo k poklesu napětí na něm a při pokračujícím odběru k obrácení polarity a jeho zničení.
0 Nominace Nahlásit |
Záleží na zapojení. Jestli budou v sérii, myslím, že ta s nějnižší kapacitou se vybije mnohem dříve. Nedobije se. Jak se vybije, začne klást i těm zbylým nepřiměřený vnitřní odpor a celé to zdechne.
3Kdo udělil odpovědi palec? Dochy, Kepler, aliendrone
před 1935 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Abys mohl akumulátor dobíjet, musíš ho jednak souhlasně připojit ((+ chápej, + na +, – na -), druhak napětí zdroje MUSÍ být vyšší, než akumulátoru. (podmínka, aby procházel proud)
U parlalelního zapojení je to easy – jakkoliv se zdá, by se mohl článek díky poklesu napětí na něm následkem vybití MOHL nabíjet z těch druhých, NEDOJDE k tomu. Prostě se jen ukončí odběr a zátěž převezmou ostatní články zdroje. Teprve až i jejich napětí poklesne na úroveň toho slabšího, znovu se začne vybitější článek proudově podílet. Atd. atd. až k úplnému vybití celého zdroje. Takhle to proběhne u nabitých článků s různou kapacitou. Pokud by ovšem jeden článek byl vybitý, docházelo by i u něj k nabíjení z těch ostatních, dokud se napětí na nich nevyrovná.
U sériového zapojení s poklesem napětí u vybitějšího článku NEDOJDE k zastavení odběru, ten je nucený. (protože procházející proud VYNUCUJE průběh elektrochemické reakce v článku, tudíž dochází nadále k jeho vybíjení) Tedy dojde k rychlejšímu vybití ostatních článků, protože vybitější článek se stane další zátěží. Což u stejných kapacit článků vcelku nemá význam (pokud článek není už od výroby vadný), u různých kapacit naopak má význam dost zásadní.
S postupným nuceným vybíjením roste vnitřní odpor vybitějšího článku (stává se z něj větší zátěž) a pak může dojít k tomu, že se odběr v důsledku velkého vnitřního odporu zastaví (a zdroj se tváří jako vybitý, jakkoliv je mrtvý pouze jediný článek) NEBO to zajde až ke katastrofičtějšímu průběhu (přepólování) a článek ti třeba i „vyteče“. To záleží na technologickém provedení typu článku. Každopádně používej STEJNÉ typy a kapacity článků, pokud je to možné.
A teď zase trochu z praxe – ono se ti může klidně stát i to, že pokud 400mAh bude Sanyo (potažmo dnes Panasonic) a 1000mAh články budou noname z čínských solárních zahradních lampiček, tak ti zdechnou mnohem dřív ty čínské, tak abys nebyl překvapen. (U takových čínských „akumulátorů“ je VELMI ČASTO udávaná kapacita pouze reklamní blundr, reálná kapacita může být bezproblémově pouze JEDNA DESETINA té uváděné!) ;) :D :D
0 Nominace Nahlásit |
Jinak vážení. Vybitou baterii poznáte tak, že na ní je nízké napětí. Když zapojíte sériově tyto 3 baterie, bude mít baterie napětí 3×1.6 V = 4.8 V. Jakmile se baterie vybijí o 400 mAh (reálně tak 350), začne napětí klesat, pže se slabá baterie bude vybíjet. Postupně napětí sklesá na 3.2 V. Na tomto napětí je možné čerpat zbylých 600 mAh.
Není důvod, proč by se mělo stát něco katastrofického – normálně se dávají do jednoho zařízení různé druhy baterek, a přinejhorším tomu brzo klesne napětí, což zařízení neustojí a brzo se vypne.
0 Nominace Nahlásit |
Dej je do mikrovlnky a uvidíš, co se stane. (;
No dřív se to vybije! A nemusí jít o dobíjecí baterky- co baterie baterií stojí, učili nás, že slabší (částečně vybité), již dříve používané „baterky“ se nemaj kombinovat s fungl novými, neboť nenažraný „input“ spotřebiče tu novou logicky dříve vycucá, protože nová baterka vydrží se starou baterkou jenom část svý životní pouti a dříve se s ní opotřebuje! Příklad: Jdou dva poutníci, slíbivší si, že co budou živi, NIC je nerozdělí. A pak jeden z nich přijde cestou o nohu. Ten obounohej logicky přizpůsobí svůj výkon tomu beznohýmu, pokud není podrazák a všivý prase… Už chápeš? Poběžej spolu, jenže moc dlouhá pouť to tedy PRO OBA nebude. OBĚMA se jim zkrátí cíl! (;
A totéž platí i pro mixování značek baterií, potažmo jejich kvalitu (jak vysvětluje alien v poledním odstavci), nejen jejich rozdílnou opotřebovanost z předchozích užívání.
Upravil/a: zjentek
0
před 1934 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Sakra, kdybys mně Keplere neposílal tolik rozrušujících nabídek, abych se zapojil do tých postelových hrátek s děvčaty (že prý ve skupině je to větší sranda – pche!), tak bych nezapoměl dodat, že u sériového zapojení jsou články propojené „+ na -“!
Zapojením si nejsem jist, ale vypadá to na sériové. Spotřebičem je LED dioda. To se fakt ten slabší monočlánek nebude dobíjet z těch silnějších a zdechne to po vyčerpání kapacity 400 mAh?
Přesně jak píše Hlada. Dobíjet se nic nebude, protože v okamžiku vybití toho nejslabšího článku dojde při seriovém zapojení vlastně k jeho přepólování těmi ostatními články. Pokud by trval odběr i po poklesu napětí, ten nejslabší článek by se zkrátka zničil…
Při sériovém zapojení jde všemi články shodný proud, který je vybíjí. Po vybití jednoho článku skrz ty články stále půjde shodný proud, který články stále vybíjí (nemůže jeden článek dobíjet dokud ho někdo fyzicky nepřepojí) – tady máme to nutné přepólování a zničení nejslabšího. tedy dva silnější články svou energií ničí ten slabší.
Klasické paralelní zapojení se u novějších akumulátorů (Ni-xx, Li-xx) nepoužívá. Pokud je to někde třeba, musí tam být zapojen nějaký balancer, který vyvažuje zátěž a příp. vyvažuje jednotlivé větve při dobíjení. Paralelní zapojení by možná fungovalo u stejných olověných akumulátorů, které na nabíjení a vybíjení zpravidla reagují způsobně monotónním průběhem a lze je například nabíjet při konstantním napětí.
Dobíjet se nebude ze silnějších nikdy a to ani v paralelním zaojení, které se prakticky nepoužívá. Nabíjet by se mohl vybitý z nabitých paralelně, ale jen částečně, do vyrovnání napětí.
Vzhledem k odběru se ani v paralelním zapojení nebude nabíjet. Spíše se přestane nejslabší článek vybíjet a energii dodaj už jen baterie s vyšším napětím. Ovšem vybíjet se budou rychleji. Paralelní zapojení se používá v aplikacích, kde je žádoucí velmi nízský vnitřní odpor, tedy velký proud. Sériové zapojení tuto nutnost mírně eliminuje, neb s vyšším napětím stačí pro výkonové zatížení nižší proud. Ovšem má to jinou nevýhodu a to potřebu boosterového zdroje, tedy napěťový snižovač, který naopak dodá pak vyšší proud. Je to ale nesmyslně složité, ale použitelné v extrémních případech. Nevím ale, jestli je toto někde používáno.