Vesmír, nebo chaos? Podle mého mínění je to jen řečnická otázka, protože jde o různá vyjádření téhož. V menším měřítku sice platí třeba Keplerovy zákony o pohybu planet a jistý řád, ale v opravdu velkém měřítku se opravdu jedná o chaos. Galaxie se srážejí náhodně, jaký typ a velikost hvězdy vznikne záleží jen na tom kolik a jakého materiálu je k dispozici v okolí – v podstatě jde jen o akreci plynů i pevného materiálu (smetí), které zbylo po Big Bangu. Ani Sluneční soustava není ušetřena chaosu – nikdy nevíme co za kometa přiletí náhodně z Kuiperova pásu, nebo Oortova oblaku.

Říkala jsem si, že nebudu odpovídat na otázky s obrázkem,. Ale otázka mě zaujala, snad zůstane.

Využila jsem částečně znalostí z filozofie, takže jen to základní z tohoto pohledu.

Kosmos nebo chaos?

Chaos = podle Rejzkovy etymologie = chaos ‘zmatek’, chaotický. Z ř. cháos ‘směsice, prázdný prostor’.

Z řecké mytologie víme, že na počátku všeho byl nekonečný vesmírný prostor – takzvaný Chaos. Z něj povstala nejprve věčná tma a temná noc , z jejichž spojení se zrodilo věčné světlo a světlý den.

Pak Chaos zrodil – zemi Gaiu a lásku Eróta a tehdy nastal určitý řád = Kosmos, který pokračoval –zrozením Urana – nebe a Tartara – podsvětí. atd.

Kosmos podle etymologie
„Je až neuvěřitelně poetické, že slovo kosmos původně označovalo šperk. Vesmír bychom tedy mohli chápat jako nádherný řád, velikou, uspořádanou a tím pádem i smysluplnou krásu. A na druhou stranu v některých špercích zase může být schováno něco málo z vesmírné harmonie.
Slovo kosmos (κόσμος) pochází z řečtiny a znamená „řád, pořádek, uspořádanost“. Slovo má však více významů.
Homér používá slovo kosmos právě ve významu ozdoby či šperku. Později se význam rozšířil na všechno, co je uspořádané, upravené, řádné. Řecký filosof Pythagoras byl patrně první, kdo tímto výrazem označil „vesmír“, původně zřejmě ve smyslu „hvězdami poseté nebeské klenby“. Až později toto označení rozšířil na celý fyzický svět včetně Země. Vyjádřil tím své přesvědčení, že právě pozoruhodné uspořádání je charakteristické pro svět, v němž žijí lidé, na rozdíl od nerozlišeného prvotního chaosu, „temné propasti“, kde se žádné tvary nevyskytují.
V pozdějším užití (například v Novém zákoně) znamená kosmos (viditelný) svět, případně vesmír. Ten se totiž ve starověkých představách vyznačuje právě uspořádáním, oddělením nebe a Země, dne a noci, pravidelností nebeských pohybů a podobně. Pro Řeky zahrnoval kosmos nejen lidi, ale také bohy. Slovo kosmos pak použili překladatelé Bible jako označení pro stvořený svět, „tento svět“, oddělený od svého Stvořitele, který sám součástí kosmu není.“

http://www.ese­ro.scientica.cz/ar­ticles/view/38-kosmos-inspirace-etymologii --

"Vesmír není nějaký mrtvý kosmos. Je to samostatný živý organismus, jistá analogie osobnosti diktující nám své podmínky a pravidla, které bioenergetika nazývá zákony univerza.

Je třeba žít podle zákonů Vesmíru.

„Zákon desátý: nic z toho, co vidíme, není věčné. Svět je dynamický. Vesmír směřuje k chaosu, přičemž od nás vyžaduje opak. Člověk si musí uvědomit, co skutečně chce. Musí pochopit své poslání na tomto světě. V tom spočívá životní smysl a cíl každého z nás.“

https://www.pro­naladu.cz/10-zakonu-univerza-podle-nichz-funguje-vesmir/

Přeneseně – země je součástí vesmíru, takže je možné, že existuje chaos třeba v politice či v jiné oblasti života, i když je daný určitý řád?

Upravil/a: annas