Odpoveď byla označena jako užitečná
Radioaktivním zářením se obvykle myslí buď jen gama záření (s extrémně krátkou vlnovou délkou) nebo obecně ionizující záření, tj od ultrafialového níž (UVC, Rentgenové a Gama). Stále se ale jedná o tu samou věc jako je světlo, čili o elektromagnetické vlnění, nebo chceš-li o „fotony“ (i když se pro zřejmost používají jiné názvy).
EM záření se v ideálních podmínkách ve vakuu pohybuje stále stejnou
rychlostí (rychlostí světla), bez ohledu na svou vlnovou délku. Zasažen bys
tak byl stejně viditelným i ionizujícím zářením.
V atmosféře to ale je trochu jinak, protože EM záření je brzděno,
přičemž stupeň zpomalení klesá s množstvím energie, které záření
má. Vysokoenergetické ionizující záření se tak opravdu může pohybovat
trochu rychleji než viditelné světlo. Teoreticky tak je tvrzení
správné.
V praxi na tom nezáleží, protože časový rozdíl bude na té vzdálenosti naprosto neměřitelný a mnohem větší vliv bude mít jestli blesk začal dříve vyzařovat světelné nebo ionizující záření. Předpokládám, že jako první se bude generovat infračervené a viditelné záření, ale to už je jen má spekulace.
Každopádně množství ionizujícího záření produkovaného běžnými blesky je naprosto zanedbatelné a většina je ho v UV a částečně rentgenové oblasti. Na gama záření tam je příliš málo energie.
1 NominaceKdo udělil odpovědi nominaci?ixpektix Nahlásit |
Radioaktivní záření je ´trošku´ široký pojem – pokud jde o elmg.
záření (tedy tok fotonů, pohybuje se rychlostí světla (např. záření
gamma). Pokud ale o proud částic (např. záření alfa), je pomalejší –
´o kolik´ závisí na prostředí.
Doplňuji:
Kde´s to slyšel???
😉
Upravil/a: anonym
0 Nominace Nahlásit |
U otázky nebylo diskutováno.
Nový příspěvekannas | 5283 | |
Kepler | 2867 | |
Drap | 2636 | |
quentos | 1803 | |
mosoj | 1594 | |
marci1 | 1356 | |
led | 1348 | |
aliendrone | 1172 | |
zjentek | 1062 | |
Kelt | 1005 |
Astronomie |
Fyzika |
Jazyky |
Matematika |
Sociální vědy |
Technické vědy |
Ostatní věda |