Co se asi takovým lidem honí v hlavě? A co se musí stát, aby těmto lidem „přeplo“ k takovým činům?

Je to vysoce málo pravděpodobné.

Opatřit si střelby schopnou palnou zbraň není vůbec žádný problém – ať už legální cestou, nebo nelegální cestou. Tou nelegální cestou je to ještě mnohem snazší.

Kdyby, tedy, chtěl takový člověk postřílet co nejvíc lidí, tak si něco střelbyschopného pořídí.

Tady bude příčin jiná,

Stejně, jako nechtěl Pavel Vondrouš Vaška Klausů airsoftovou flusačkou zastřelit (https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/%C3%9Atok_na_V%C3%­A1clava_Klause_v_Chras­tav%C4%9B), ani tady tento činec nebude chtít svým zloskutkem nikoho poškodit, a stejně, jako „sniper“ z Chrastavy, bude chtít svým činem něco demonstrovat, na něco (někoho) upozornit, třeba i na sebe.

Tihle lidé bývají docela sociálně tupí („autisti“), případně (nebo také) sociopaté, dissociálové, těch možností je vícero. Může to nějak souviset s užíváním návykových látek, či alkoholem, takže jim absolutně nedochází jak frapantní nevhodnost jejich chování, tak to, jak špatně to může skončit.

Těžko říci, jestli si tento takystřelec vybral prostory podzemky úmyslně, počítaje s tím, že jako v prostoru veřejné dopravy osob je tam zakázáno nosit palnou zbraň (oprávněný držitel jí může pouze držet, tj. mít náboje zvlášť a kvér zvlášť), nebo šlo o náhodu. Náhoda je pravděpodobnější – konec konců, kde najdeš s jistotou hodně lidí pohromadě snáze, než v podzemce hlavního města, že.

To, že a prima vista vypadá airsoftová pistole, nebo třeba expansní zbraň, či jen atrapa zbraně, pravděpodobně delinkventovi dochází, co si ovšem nespojí je to, že krom strachu, či paniky, může vyvolat adekvátní, či neadekvátní, reakci držitele skutečné a reálné palné zbraně, a je dokonale nepodstatné, je-li tím držitelem fysická osoba, nebo třeba strážník či policista.

Nebo, jak jsi sám pregnantně zmínil: může proti němu někdo zasáhnout jinak, třeba ho strčit do kolejiště, kde ho naporcuje na mnoho kousků právě projíždějící vlak (od doby, co provoz po tratích pražského metra nezajišťují szynobusy kolejówe, je pravděpodobné, že by těch kousků bylo spíše více, než méně – https://spz.lo­gout.cz/april/a­pryl10.htm).

To, proč se zachoval, jak se zachoval, bude předmětem vyšetřování. Až pak se dozvíme, nebo nedozvíme, pokud nebude mluvit (což je ale málo pravděpodobné) jeho pohnutky.

Víš, ono ani tak nejde o to CO se takovým honí hlavou. To bych přenechal odborníkům (a popřál jim HODNĚ štěstí ve zkoumání jedince, který má místo mozku z Maggi kostku).

DŮLEŽITĚJŠÍ je podle mne odpovědět na to CO S TÍM? Toto je podle mne exemplární případ toho, kdy i triviální řešení může býti ŽÁDOUCÍ a všem prospěšné. Zde je podle mne škoda plýtvat časem lékařů. Naordinoval bych dotyčnému roční ozdravný pobyt v uranových dolech, 12h směna, v případě neplnění těžební normy trestní příděl stravy, BZR (barák „zvláštního režimu“) atd. 🙂

Myslím, že by se to HLADCE vyřešilo. 😉

Ak niekto na vás mieri strelnou zbraňou asi ťažko budete uvažovať, či to je, alebo nie je skutočná zbraň s ostrými strelami. Hneď reagujete po svojom,
1 – zmeraviete ako stĺp a poslúchnete útočníka (v jeho prosbe o pohár vody),
2 – podľahnete panike, (jačanie a nekoordinované pohyby sú súčasťou)
3 – použijete vlastnú zbraň a chladnokrvne ju použijete
4 – (neuveriteľné) ako ťažký profesionál s chladnou hlavou odoberiete útočníkovi jeho zbraň a presvedčíte k dobrovoľnému zadržaniu privolanou policajnou hliadkou.
Cha cha cha

Rovnako málokto vie, pokiaľ nie je skúsený psychológ, čo sa takému útočníkovi naháňa v hlave, aké budú jeho následné reakcie. Amatér väčšinou prepadáva panike a stáva sa nekoordinovaným objektom.