1. Na světě je aktuálně prý nejvíc otroků v historii, a to
i přesto, že je snad ve všech státech otroctví zakázáno. Jasně, že je
jich nejvíc, protože je taky i nejvíc lidí na světě, co kdy bylo, ale
i tak je zvláštní, že jich je tolik, když jako v jediném období
v historii, je snad všude ”svoboda” a otroctví je zakázáno.
Počty se různí, ale odhady jsou od 35 mil. do 50 milionů otroků na
světě; možná i víc.
2. A tento typ otroctví spadá jen do majetkového vlastnictví (osoba
vlastnící jinou osobu). Pak máme otroctví lidí závislých na penězích
(téměř všichni). Povinnost pracovat k odvádění (povinných) poplatků
(některé daně, pojistné,…) a ani tak nebýt pány svého času.
Půjčky, které lidi zavazují a dělají je závislými na něčem/někom.
Podle mě je tato slepá oddanost a závislost k penězům a (rozvržení)
času v dnenší době nejrozšířenější v historii.
3. Sokrates tvrdil, že největší otrotví je však nezdženlivost — tzn. když je člověk otrokem svých vlastních tužeb.
„Jaký je rozdíl mezi nezdrženlivým člověkem a nejhloupějším zvířetem? Kdo nerozezná, co je nejlepší a snaží se za každou cenu dělat, co se mu nejvíc líbí, v čem se liší od dobytčete, které vůbec nemá rozum? Jen tomu kdo se dovede ovládat, je dána schopnost rozpoznat, co je nejlepší, teoreticky i prakticky všechno rozdtřídit podle druhů a pak si zvolit dobré a vyhnout se špatnému.”
Navíc říkal, že nezdrženlivost nenechá člověka snášet ani žízeň ani odolat milostné touze nebo touze po spánku (jí dřív než má hlad, pije než má žízeň, spí nebo odpočívá, i když nemusí). Navíc je prý lepší počkat, ovládnout se, to je pak uspokojená potřeba ještě příjemnější („Nezdrženlivost zkrátka brání mít požitek, který by stál za to, z ukojení nejpřirozenějších a nejběžnějších žádostí.”).
Kdo je otrokem svých tužeb, není pánem sám nad sebou a není ani svobodným člověkem.
I ti, kteří mají/měli otroky, jsou jimi taky:
„Netrap druhé ničím, čím bys sám nechtěl trpět. Jestli by se ti
nezamlouvalo být otrokem, postarej se, aby nikdo nebyl tvým otrokem. Máš-li
otroky, ty sám jsi největším otrokem.“ — Epiktétos
Zajímavá 5Pro koho je otázka zajímavá? annas, johana 56, ivzez, Henry1660, EKSOT123 před 2188 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
https://www.odpovedi.cz/otazky/novodobe-otroctvi-pracovni-agentury
Novodobé „otroctví“ = pracovní agentury!?
–
https://www.odpovedi.cz/otazky/uz-od-detskych-let-je-nam-rikano-ze-otroctvi-neexistuje-a-ze-jsme-svobodni-lide-ale-je-tomu-doopravdy-tak
Už od dětských let se nám říká, že otroctví neexistuje a že jsme svobodní lidé. Ale je tomu doopravdy tak?
i když otázka je z jiného pohledu.
Otrok byl člověk, který někomu patřil, žil v jiných podmínkách, než je dnes. Dnes je člověki relativně svobodný má vnitřní scobodu, ta vnější je omezená jinou závislosí , často způsobená manipulaci, nutnosti vydělat si peníze.
Záleží na tom, kde člověk žíje, tedy v jakých podmínkách, v nichž svoboda nehraje roli.
Někdo je otrokem – používá se i s nadsázkou, třeba je někdo otrokem času, nebo je na něčem, případně na někom závislý. Mlže být i otrokem peněz, které jsou pro něho rozhodující bez ohleldu na vše ostatní a snaží se je získat jakkoliv.
Dnes existuje tzv. novodobé otroctví – třeba někdo si půjčí peníze a splácí je věřiteli prací.
Stále ještě existuje zneužívání děti., které musí pracovat., třeba i bojovat.
Nebo vynucované manželství stále existuje v některých arabských či jiných zemích – již od narození má dívka určeného manžela atd,.
Zdá se, že otroctví je nnevyhnutelně spojené se společností od starověku až do současnosti. souvisí na jedné straně s ekonomickou prosperitou světa bohatých i světa chudých, i když je jiné než v otrokářském světě.
Podrobný a zajímavý článek Novodobé otroctví , autorka Eva Janská,
PřF UK v Praze v odkazu
https://www.geograficke-rozhledy.cz/archiv/clanek/180/pdf
Upravil/a: annas
0 Nominace Nahlásit |
Je to jednoduché pokiaľ ide o počty. Dnes je viac ľudí na Zemi, než
bolo v časoch najväčšieho rozmachu otrokárstva. Pokiaľ by sme ale
pozerali na percenta, tak ich je dnes nepomerne menej.
Správne delíte od otrokov, ktorí sú majetkom a otrokov závislých na
iných, nielen po finančnej stránke, ale aj po stránke psychickej, alebo
rozumovej.
Ak odhliadnem od tých menovaných vo vašej otázke, pozrime na stránku
rozumovú, nezáleží na výške inteligenčného hodnotenia. Čo učia
v školách, čo nám do hláv vtĺkajú médiá a odrazu príjmeme 100×
opakovanú lož za pravdu a prikyvujeme hlavami ako známe prežuvavce, ktoré
dávajú mlieko. A vtedy sa z nás stávajú otroci bez vlastného názoru, aj
keď si myslíme opak.
Viem, že sa teraz na mňa mnohí zosypete ako zúrivé sršne a budete
popierať moje slová. Ale preto je človek človekom, aby mal aj vlastný, nie
prevzatý názor. Inak by sme sa mohli pásť a byť spokojní s plným
bruchom. Dnes je na rozdiel od predchádzajúcich dôb najviac „duševných
otrokov“.
Tak a teraz sa môžte na mne vyšantiť.
Upravil/a: led
0 Nominace Nahlásit |
Závislost na penězích, požitcích, atd. bych otroctvím nenazýval,
protože nás nezbavuje svobody a činíme tak dobrovolně. Takže zbývá
vlastnictví lidí. O počtu otroků ve světě si netroufám polemizovat,
záleží totiž i na tom, jak si otroctví definujeme.
„Otrokářství je označení systému, ve kterém se využívá práce
nesvobodných lidí (otroků), kteří jsou po právní i faktické stránce
obchodovatelným majetkem zbaveným osobní svobody. V širším slova smyslu
se hovoří o otroctví i v případech, kdy je jedna osoba na druhé natolik
závislá, že je nucena pro ni proti své vůli pracovat a je tím zbavena
osobní svobody, byť se teoreticky nejedná o stav protiprávní nebo právem
přímo definovaný.“
https://cs.wikipedia.org/wiki/Otrok%C3%A1%C5%99stv%C3%AD
0 Nominace Nahlásit |
Domnívám se, že dnes už v žádné zemi nemůže nikdo legálně
vlastnit
jinou osobu. Je-li tomu tak (nepletu-li se), nemohlo by jít
o otrokářství
v původní podobě, ale o omezování osobní svobody, nucenou
práci apod.
Ostatní zmíněné druhy „otroctví“ si každý způsobuje sám.
(Sokrates to vystihl přesně.)
0 Nominace Nahlásit |
ivzez „Ostatní zmíněné druhy „otroctví“ si každý způsobuje sám.“ táto veta len ukazuje, že nepoznáte skutočný život ľudí. Nie všetci žijú tak ako to ukazujú médiá v reláciách zo stredných a vyšších vrstiev.
Led,
Vaše reakce jen ukazuje, že nerozumíte tomu, co píšu.
Buďte prosím tak laskava a reagujte pouze v případě,
že budete OPRAVDU vědět, na co reagujete.
(Opravdu bych to ocenila, protože to není poprvé,
co reagujete na něco, cco jsem nenapsala.)
Máte snáď dojem, že citovaný text z vašej odpovede napísal niekto
iný a nie vy? Pokiaľ sa odvolávate na Sokrata, to z textu nie je jasné. Nie
je to prvýkrát čo sa chybne vyjadrujete.
Takže ma láskavo nepoúčajte, čo môžem a čo nemôžem. nie som, vaša
klientka ani podriadená. a o tomto presne je aj táto otázka o novodobom
otroctve.
Kepler, „Závislost na penězích, požitcích, atd. bych otroctvím
nenazýval, protože nás nezbavuje svobody a činíme tak dobrovolně.“
O závislosť na peniazoch v „civilizovanom svete“ by som nehovorila ako
o dobrovoľnej závislosti. Žiaľ, tu platí, „ak nemáš peniaze, nie si
človek“ jednoducho musíš byť odkázaný na milosť tých, čo peniaze
majú. Len sa pozrite okolo seba, nielen na bezdomovcov ale aj na to množstvo
charitatívnych organizácií a akcií. Potom pochopíte o čom hovorím. Nie
vždy si to ľudia, ktorí nemajú peniaze na svoj život, zavinili sami.
Poznám to z vlastného života, keď som tiež z rozhodnutia mocných musela
opustiť prácu, ktorej som venovala svoj život a zdravie. To, že som tam, kde
som dnes, bolo vďaka tomu, že som dokázala aj v tej ťažkej situácie
zarobiť peniaze. Istú dobu som musela prijať prácu s vydieračskými
podmienkami, len aby boli peniaze pre deti.
Já si stejně jako Vy myslím, že otroky jsou ti bez názoru, ovlivnitelní
a bez vlastního pohledu. Tito duševní otroci jsou podle mě asi nejhorší
(tedy ti, co jsou ve ”skutečném” otroctví, alespoň vědí na čem jsou a
můžou z toho ven; ale NEVĚDĚT je to nejhorší).
:)
Kepler – závislost na penězích není dobrovolná. Pominu teď tu možnost, že je lidem od narození vtloukána důležitost peněz, jejich hodnota atd.. Ty poplatky, které jsou povinné se nějak musejí zaplatit a někde se na ně musejí vzít peníze – už to je ta závislost na penězích, které vlastně ani nejsou pro toho, kdo je vydělává.
Jistě, v tom máš pravdu. Já měl ale na mysli chorobnou závislost, třeba jako na alkoholu nebo drogách. Pro někoho jsou peníze jen nutným prostředkem ke slušné existenci, pro jiného je hromadění peněz smyslem života.
Jo, tak taková je dobrovolná. :D Ale pokud ten ”hromaditel” při tom prospívá společnosti, tak je to dobře (nadacemi, poskytováním práce, zakládáním škol, knihoven, aj. instutucí).
annas | 5913 | |
Drap | 4653 | |
led | 3008 | |
Kepler | 2836 | |
marci1 | 2243 | |
zjentek | 1664 | |
ivzez | 1445 | |
aliendrone | 1431 | |
quentos | 1425 | |
elkon | 1339 |
Divadlo |
Etiketa |
Kulturní akce |
Literatura |
Náboženství |
Ostatní kultura a společnost |
Historie |