Co říkáte na návrh otestování náhodného vzorku lidí na koronavirus?

Článek: https://www.denik.cz/komentare/cesko-koronavirus-palata-komentar-20200330.html
Vypadá to dost rozumně,… nevím, jestli to někde ve světě zkoušeli.

Upravil/a: EKSOT123

Odpovědět

Zajímavá 1 před 1700 dny

Sledovat Nahlásit

Diskuze: 4 příspěvky, nejnovější před 1700 dny

Nejlepší odpověď

Edison

Kuzmann netuší nic o statistice. Problém je pochopitelně ve vzorku. Pokud testuješ jen podezřelé prvky v populaci, vyjde ti obrovské číslo. Pokud budeš testovat ne náhodný, ale reprezentativní vzorek populace, vyjde ti číslo blížící se realitě. Čím větší vzorek budeš testovat, tím menší rozptyl nejistoty budeš mít. Ve statistice se pochopitelně pak vádějí pojmy jako průměr, vážený průměr, medián, možné maximum a možné minimum a ke každému ještě míra nejistoty. Takže není pravdou, že to nic neříká.

2 před 1700 dny

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi

kuzmann

Nesmysl. Nakažených je 10–15× víc než je oficiální údaj a tohle jim neřekne nic nového. Smysl by to dávalo pouze v případě, že by otestovali kompletně celou populaci naší republiky plus by to šlo hned spojit i s uložením genetického profilu DNA každého občana do nějaké státní genové banky (tak jako to mají např. ve Švédsku nebo Norsku), aby to trošku dávalo i ekonomický smysl.

Upravil/a: kuzmann

1 před 1700 dny

0 Nominace Nahlásit

Pepa25

O nutnosti co nejvíce testovat tady píšu celý březen, dnes o tom mluví kdekdo, i vláda přiznává, že počet známých nakažených je dán počtem testovaných. Pokud se chtějí v „chytré karanténě“ inspirovat Jižní Koreou, tak musí také podobně masivně testovat (na co bude „trasování“, když pak se bude čekat několik dnl na test?).

1 před 1700 dny

0 Nominace Nahlásit

Diskuze k otázce

EKSOT123

Přemýšlel jsem a nakonec musím dát trochu za pravdu i Kuzmannovi. I kdyby totiž byl nakažen desetinásobek známého počtu, tedy momentálně 10×3000, znamenalo by to, že to měli, nebo mají v ČR 3 lidé z 1000. Myslím, že by otestování 1000 lidí nebylo statisticky moc průkazné, protože navíc situace v jednotlivých krajích je různá. Ale mohlo by to třeba odhalit situaci, že by to nebyl deseti, ale padesátinásobek známého počtu. (Taky se přiznám, že mi není v praxi úplně jasný rozdíl mezi náhodným a reprezentativním vzorkem).

před 1700 dny Odpovědět Nahlásit

Edison

Náhodný neklade podmínky na výběr vzorku. Např. 20% náhodného vzorku z pěti žen a pěti mužů mohou být dva muži, dv ženy nebo muž a žena. Reprezentativní vzorek bude muž a žena. A typodmíbnky můžeš specifikovat s ohledem na skladbu společnosti. Např. z deseti krajů. Podle poměru počtu obyvatel. A tak dále a tak podobně. Proto existuje pojem reprezentativní vzorek.

před 1700 dny Odpovědět Nahlásit

Edison

Ještě pak doplním k těm vzorkům: Když ti dvacetiprocentní náhodný (dvoumužný) vzorek z pěti mužů a pěti žen ukáže, že 100% vzorků vykazuje nějakou vlastnost, nic ti to neřiká o tom, jestli se ta vlastnost vyskytuje i u žen. Čili výsledek takového zkoumání má nejméně 50% nejistotu. Problém je, že s velikostí skupiny a množstvím vzorků to nesouvisí. I kdybys měl skupinu o počtu řekněme 500000 mužů a 500000 žen a náhodně ti vyjde 50% vzorek všichni muží pořád budeš mít 50% nejistotu.

před 1700 dny Odpovědět Nahlásit

EKSOT123

Dobře. Kdyby tedy testovali 1000 lidí a našli jen 1, znamenalo by to, že to není tak zlé, že půjde s velkou pravděpodobností jen o několikanásobek potvrzených případů. 1000 testů něco stojí, ale to už je jiná věc.

před 1700 dny Odpovědět Nahlásit

Nový příspěvek

Zajímavé otázky v kategorii Zdraví