Tak to seš týpek.

Já jsem v čekárně jako myška, ale jednou jsem si našel na znamylekar.cz praktickou lékařku která měla nejvíc hvězdiček, tak jsem jí hned volal, jestli by mě vzala, a ona že nevzala a já jí říkal že je je nejlepší, že má na internetu nejvíc hvězdiček a že chci chodit k ní, a ona mi na to řekla, že bohužel, že má teď aktuálně plno a žádný pacienty nebere, ale že se sem tam uvolní místo, tak jsem jí řek, že až jí teda někdo umře, tak ať mě brnkne..

Mimochodem, tady je taky dobrá příhoda, mrkni na to > http://www.stob­klub.cz/blog-zapis/Kveta%20Sil­na/11834/

Když je tam méně než 4 lidi, tak dodám „chválabohu!“. Když je jich víc tak si řeknu „dopr…“ ale jen v duchu.

Upravil/a: Kepler

Když už musím k lékaři, což je méně než jednou za rok, tak jsem objednána na určitou hodinu a i když je v čekárně iks lidí, tak řeknu dobrý den a na recepci oznámím, že jsem objednaná.

Řeknu dobrý den pak na recepci řeknu že jsem objednaní na stacionář a pak jenom čekám až na mě příjde řada.

Upravil/a: jirka F

Já se ptám, kdo z vás je poslední?
Ale někdy to ani nevědí, jedna paní říká – ten pán – a on – ale až po tý paní u okna.
 🙂

Předposlední :D Dalo by se taky odpovědět, že jsi druhý od konce, abys jí ještě více popletl hlavu a taky měnil svoji pozici v čekárně. :) No když už tam přijdu, tak pozdravím, ale většinou málokdo zabučí, takže aspoň pak nekašlou, že si namohli hlasivky a nerozšiřujou po čekárně třeba chřipku. Proto je dobrá strategie o chřipkových epidemiích vůbec nezdravit. Často po pozdravu, někdo začne kašlat a hrnčet, sýpat. Úplný orchestr.

Mimo pozdravu už nic. Čekám

Pozdravím a když je tam hodně lidí, tak se zeptám kdo je poslední, abych si nemusel pamatovat všechny.

Pozdravím a čekám protože jsem objednanej,někde dostanu pořadový číslo a to se objevuje na světelné tabuli…

Také to nechápu proč se ptají kdo je poslední. Já se vždycky podívám kdo tam je a kdo přichází po mě a je to. Zdravý selský rozum :)