Co proti sobě mají Slováci a Maďaři?

No když žijí dva národy na stejném území a pak jedno toto území po mnoha letech ztratí, myslím Rakousko Uhersko. a potom vznik Československa, vztahy mezi těmito národy nebyly dobré. Maďarsko si dělalo nárok na území, které mu patřilo. Mnoho Maďarů hovoří o Slovensku jako Horní Uhry. STačí se podívat do historie,

Historické soužití…
😉
Maďaři tvořili v Uhrách vládnoucí vrstvu.
A i dnešní jejich nacionální snahy jsou Slovákům ´drátem ve voku´.

To co Češi proti ostatním národům.

K tomu by se měl nejlépe vyjádřit někdo, kdo na dotčených územích žije. Já to vidím pouze zpoza řeky Moravy a tedy jaksi z druhé ruky.

Do určité míry lze vztah Slováků a Maďarů přirovnat ke vztahu Čechů a Němců. V rámci Rakouska-Uherska žili v národnostně smíšených oblastech a jeden z národů byl privilegovaný.

1. Němčina byla prosazovaným státním jazykem v Předlitavsku. Čeština sice nebyla jako úřední jazyk na území bývalého českého království zrušena, ale byla potlačována a v oblastech se silnou německou většinou místní úředníci ani česky neuměli. Úředníci českého původu uměli německy v podstatě všichni.

Podobně byla v Zalitavsku po roce 1867 jako úřední jazyk prosazována maďarština.

2. Rozdíl je v tom, že Češi se při rozpadu R-U mohli odvolávat na historické hranice českého království, zatímco Slovensko do té doby bylo od vzniku Uherského království jeho součástí a bylo označováno jako Horní Uhry. Slovensko-maďarská hranice byla při rozpadu R-U stanovena nově, uměle, byť hlavně podle říčních toků (viz Trianonská smlouva). Tím se cirka půl milionu Maďarů ocitlo v Československu a některé slovenské vesnice naopak v Maďarsku.
3. Další rozdíl. Po porážce německého nacismu se vítězné velmoci shodly na odsunu německého obyvatelstva z českých zemí – Čechy a Morava byly obětí přímé nacistické okupace a většina německého obyvatelstva před válkou podpořila prohitlerovskou politickou stranu a připojení Sudet k Německu. Naopak jak horthyovské Maďarsko tak Tisův Slovenský štát byly Hitlerovi spojenci – slovensko-maďarský problém se neřešil.

Jde tedy o animozity dané jazykovou a národní příslušností a událostmi nebo útlakem a křivdami spáchanými v minulosti. Podobných případů je plná Evropa – jen namátkou: Maďarská menšina v Rumunsku, srbská v Chorvatsku, polská na Ukrajině, řecká v Turecku, situace v Belgii, v Alsasku – a samozřejmě ruské menšiny v postsovětských státech, že?

Za příkladné řešení bych snad uvedl otázku švédské menšiny ve Finsku.