anonym
Úplně vážně-příbory po babičce.
Terryle
Zalaminovaný fotky mojí babičky, její sestry a jejich maminky, který
měl pradědeček s sebou tajně v koncentráku v Dachau a který
přežil – i s těma fotkama.
Udali ho Češi a šel do lágru i se svým starým tatínkem (ten taky
zázrakem přežil). V lágru samozřejmě osobní věci mít nesměli a ty
fotky by asi znamenaly popravu, kdyby mu na ně někdo přišel. Někdo ho asi
prásknul a poslal na něj německýho dozorce. Napřed ho seřval, řekl, že
o fotkách ví a že je chce vidět, děda mu je ukázal… a Němec se na ně
dobu koukal, pak mu je vrátil, měl prej v očích slzy a řek, že má doma
taky malý holčičky a ať si praděda fotky líp schová, aby se malejm
vrátil domů.
Připomínaj mi, že věci jako kolektivní vina a odsuzování bez toho, abyste
člověka znali, jsou s prominutím sráčovina.
dědapetr
Moje děti a vnoučata ve fotografii.