Co nejpeprnějšího se vám během doby pandemie stalo?

Mně teda ne, ale byl jsem svědkem jak v obchodě se z ničeho nic nějaká bábina vrhla k chlapovi a začala ho objímat se slovy: jé tebe jsem neviděla celé roky! On se ohradil: ale paní, já vás vůbec neznám! Ta se zarazila a pak jen mávla rukou: to nic, škoda každé pusy, která padne vedle! No jo, roušky jsou prevít…

Nestalo se nic peprného. život jde dál stejně jako před pandemií a půjde obdobně i po pandemii.

Nic

S těmi rouškami a respirátory člověk zažije „peprných“ chvilek až, až. Stojím v nemocnici u výtahu, vedle mě stojící osoba s respirátorem prohlásí: Ahoj, jak se máš? Já na to: Ahoj, výborně a ty jsi kdo? Já jsem přece Iza a popojede respirátorem trochu níže, abych ji přece jen poznala. No což, dlouho jsem ji neviděla a hlas v respirátoru zní taky hodně jinak. Promiň, asi si na ty respirky budeme muset začít psát jména. 🙂

Nic.