Co myslíte, kdy se z chlapce stává muž?

Muž se dokáže postarat jak sám o sebe, tak i o svěřené osoby. Chlapec k tomu může směřovat, nebo taky ne. Někdo zůstane nesamostatný jako mamánek hodně dlouho. Mám dojem, že chlapce dokáže vychovat v chlapa zase jenom opravdový chlap. Ale možností je více, to podle toho jak si s chlapcem život pohraje.

Platón tvrdí: „Chlapec se stává mužem, když obejde kaluž, místo aby do ní vstoupil.“ 🙂
Myslím, že je to tehdy, když více než na sebe, myslí na ty ostatní.

Zkušenosti kamaráde, zkušenosti… Kdo si myslíš, že je starší: 20 letek cucak, co sbalil x ženských, bydlí sám a ne u rodičů, vydělává kde se dá a procestoval z peněz z brigád celou Evropu, nebo 40 pán, kterej za celý život chodil s jedou ženskou, která mu v lepším případě dala po měsíci kopačky (v horším je pořád zamilovanej do nějaký spolužačky že zakladky), byl nejdál v Praze a 3× u voleb?

Musíš v co nejkratší době prožít co nejvíc zkušenosti a hlavně těch špatných. Pak se z tebe stane přesně ten muž, který jen sedí, mlčí a všichni ho respektují. Písnička od Kabátu Šaman se jmenuje. Je to sice jednoduchá muzika, ale takhle nějak vypadá chlap. Překonávat strach každý den, pak tě nic nezastaví.

Když přijímá odpovědnost za své činy.

Pro nás je to těžká otázka, Židé to mají vyřešeno již od starověku. Přesně ve 13 letech, kdy se provádí obřad Bar micva (syn přikázání). Od té chvíle je chlapec považován za muže a je před Bohem odpovědný za své konání.

Po vojně.

Když se začne chovat odpovědně.

Příčiny se mohou trochu lišit,
ale hlavní podle mne výchova a příklad v rodině.

Velice pěkně je to ukázáno v jedné scéně ve filmu Kokosy na sněhu. Komedie o tom, jak čtyři sprinteři z Jamajky jeli na zimní olympiádu jako bobisté. Zpočátku se jedná o čtyři individualisty, jeden je syn bohatého občana, nevyzrálý, nedospělý, který dělá to, co mu řekne otec. Otec neví, že syn jel na olympiádu, zjistí to až podle fotografie v novinách a tak jede pro něj. Syn se musí rozhodnout, zda zůstane nebo odjede s otcem. Prohlásí:Já nejsem žádný malý kluk. V tom mi neporadíš. Já jsem olympionik a zůstanu tady. Všichni jsou šokování. Kamarád mu řekne " Teď jsi opravdový chlap" . A otec je hrdý na syna.

Když z první výplaty přinese dárek své matce.

Jak „nebo taky“!? To je úplně jiná otázka!

Na tu první neznám odpověď a k té druhé- muže dělá mužem, když je sám sebou. Tak například muž, žijící se ženou, není sám sebou. Je to ale hlubší filozofie a někomu vezme i více než půl století, než větu alespoň částečně pochopí a její smysl si promítne do života. Většina to už spíše nestihne, nebo neřeší. Nejhorší ale je, když podobnýho člověka máš poslouchat, třeba v práci. To pak těm, kteří jsou sami sebou, nějak nesedí a divně to na ně působí.

A k tvému poslednímu odstavci- tam je to o tvém vnitřním dojmu, dle vlastní vyzrálosti.