Po víkendu v Brně a dalším víkendu v Ostravě.. Nemůžu to moc nikde vygooglit. Zajímají mě trolejbusy v našich kotlinach, nějaký hybrid co jezdí v Japonsku a tak ne.
Co když sjede z tratě, mají záložní zdroj nebo hned zastaví?
Jak dlouho vydrží záložní zdroj?
A jak probíhá nasazení sběraču, ty jsou nějak zahaknute za trolej, nebo
se jen dotýkají nějak?
Případne přerušení kontaktu s troleji musí hlásit na dispečink a
přijedou mu pomoc, nebo (a jak) to řidič náhodí sám?
Musí mít řidič trolejbusu nějaké vzdělání vyšší odborné
o elektrice jaki třeba řidič metra?
Jake jsou největší rozdíly mezi řízením autobusu a trolejbusu? Musí
nějak sledovat napětí nebo tak? Nebo jen točí volantem a brzda plyn jako
u autobusu?
Může jezdit trolejbus na tramvajové troleje a naopak? Nebo je tam rozdíl a
musí mít každý své.
Moc děkuji.
Upravil/a: sesednizkola
Zajímavá 1Pro koho je otázka zajímavá? Annemone před 2236 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Dotaz je poněkud široký, mozná v případě skutečného zájmu o problematiku neuškodí něco si sám vygooglit.
Existují i hybridní trolejbusy, které mají baterii, ale standardní trolejbus je na tom stejně jako tramvaj, není proud, nemá jej co pohánět.
Z principu elektřiny, vždy je třeba mít alespoň dva kontakty, u tramvaje tvoří druhý kontakt koleje, u trolejbusu je to druhá, paralerní trolej. Napětí v trolejích je zase závislé na tom, jaká napěťová soustava se kde provozuje (město, země), atd.
Pokud trolejová fajka vypadne, řidič jí pomocí lana vedoucího od ní dolů nahodí zpět. pokud by se jednalo o úsek bez proudu, mohou pomoci zatlačit na elektrifikovaný úsek i cestující, připadnou situaci pak řeší operativně dispecink.
0 Nominace Nahlásit |
Tramvaj X trolejbus – nelze zaměnit, jiný typ napájení (jak napětí
tak způsob odběru – tramvaj používá koleje)
Sběrač u trolejbusu – pokud se nemýlím, pak je na dlouhé pružné
tyči, která je napružena směrem nahoru. Sběrač má tvar „U“ takže je
po troleji dobře veden.
Řízení předpokládám jako u autobusu (jen tam asi nebude mít řazení
😉
Napětí: nevidím důvod proč by se o to měl řidič starat. Napětí
poskytuje nějaká měničová stanice poblíž vedení. Také se nestaráš
jaké napětí máš v zásuvce (alespoň dokud nejedeš na dovolenou do
Zanzibaru)
0 Nominace Nahlásit |
Zde snad najdete odpovědi na některé otázky::
http://multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Trolejbus
http://www.cs-dopravak.cz/zpravy/2018/3/16/plze-nakoup-18m-parciln-trolejbusy-od-kody-electric
http://kp-trolejbus.wz.cz/
0 Nominace Nahlásit |
Nevím proč, ale je to v diskusi. Takže znovu sem:
Dochy se opět mýlí. Tramvaj i trolejbus mají napájení prakticky
totožné. V mnoha městech jezdí dokonce na tytéž měnírny. Jen způsob
odběru proudu z trakce se nepatrně liší.
Trolejbusy mohou mít různé způsoby alternativních pohonů.
Nejzákladnější alternativou je dieselagregát. Může být vybaven
superkondenzátory, na ty se dá ujet zhruba kilometr. No a pak baterie.
S těmi se dá najet už celkem dost, záleží na tom, co si zákazník
žádá. Existují i kombinace těchto řešení.
Sběrači proudu u tramvaje se říká pantograf. Jelikož je tram vedena v kolejích, je výhodnější, když trolej po pantografu klouže ze strany na stranu. To je řešeno také pravidelným stranovým vybočováním trolejového vedení. U trolejbusu, jelikož není pevně definována jeho přesná poloha proji troleji, protože gumokol, je odběr proutu řešen tyčovými sběrači. Na konci je natáčivá botka s U provilem, která celkem spolehlivě drží sběrač ve správné poloze.
Přerušení kontaktu… co tím máš na mysli? U tram k tomu může dojít pouze při nějaké vážné nepředloženosti: Utržený pantograf, nebo trolej. U trolejbusu se může botka z troleje vykáknout. To si řidič nasadí sám.
S elektrotechnickým zvděláním řidičů trakčních vozidel je to různé stát od státu, požadavky určuje zákon a vyhlášky. Ale nemyslím, že jsou nějaké zvláštní. Myslím, že stačí "osoba poučená. Řidič se sám v ničem nehrabe.
Rozdíly v řízení autobusu a trolejbudu jsou. U trolejbusu je navíc potřeba sledovat trolej, správně si najíždět, sledovat a ovládat výhybky. I trakční chování trolejbusu je jiné. Hlavně: Trolejbus není silniční vozidlo, ale drážní. Tedy alespoň u nás a v dalších zemích. Taky si všimni, že nemá registrační značku. V jiných zemích registrační značku mají, ale přesto jsou to drážní vozidla. V jiných je to jen „jiné silniční vozidlo“, záleží na zákonech dané země.
Vzájemě se míchat tram a trolbus nemohou. Tram má jeden pól vedený kolejemi a druhý v troleji, kdežto trolbus má oba póly v trolejích nad silnicí, protože gumokol.
1Kdo udělil odpovědi palec? sesednizkola
před 2236 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Jen doplním ostatní. Z důvodu rekonstrukce ulice Chodská (v Brně) byly
nasazeny „trolejbusy s baterkama“, co objíždí ulici Chodskou mimo
troleje. Prostě na jedné zastávce stáhnout „tykadla“ a jedou na baterky.
Dojezd je údajně kolem 10km. Pak dojedou na zastávku, kde už troleje jsou a
na zastávce jsou kolem nich takové stříšky, které navedou při sběrače
na dráty. Řidič stažení a nasazení sběračů ovládá z místa řidiče.
No a pak zase pokračuje na elektřinu z trolejí + dobíjí baterky na další
úsek bez trolejí. Dneska se s ním zase svezu :)
(např.: https://ekonomika.idnes.cz/trolejbus-baterie-skoda-transportation-doprava-akumulatory-ptm-/eko-doprava.aspx?c=A180313_205427_eko-doprava_mpl –
tak tou 32 zrovna jezdím)
Jiné trolejbusy tuším umí dojet několik metrů (za křižovatku), a spadlé
troleje nasazuje šikovný řidič. Není to moc časté, ale stává se.
Ovládání trolejbusu je podobné jako u autobusu, + kdysi jsem zahlédl
v trolejbuse 3 pedály – plyn, klasická brzda + rekuperační brzda.
Jestli je to tak i dnes (a nemají tu rekuperaci někde „po ruce“) jsem se
nedíval, ale můžu se podívat.
0 Nominace Nahlásit |
Takové (a podobné věci) se prostě stávají.
https://www.mimibazar.cz/vtip.php?id=2762&user=59
Skončí dráty, skončí jízda, s kolejí i krasojízda.
0
před 2236 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Když sjede z tratě, tak je bez proudu a musí jej zase sehnat
0
před 2236 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
MZM: Ano, dříve bývaly zvlášť pedály pro pneumatickou a elektrodynamickou (nikoli rekuperační, to vysvětlím eventuálně na vyžádání) brzdu. EDB pracuje podobně jako motorová (častěji výfuková, nebo převodovková – těch systémů je povícero) brzda. EDB má však podstatěn větší výkony, u střídavých pohonů je schopna dobrzdit prakticky do nulové rychlosti.
Dnes má řidič jen jeden brzdový pedál, který v cca do 2/3 Mez je dána výrobcem pedálu, plynule brzdí od 0 do 100% EDB a další část pak přímo přidává vzduchové brzdy.
Mnoho vozidel rekuperovat umí a dělají to. Ale rekuperace prostě není totéž, co dynamická brzda. Jsou to dva odlišné pojmy. Jediné, co je spojuje to, že nelze rekuperovat, pokud se nebrzdí dynamickou brzdou (není co rekuperovat). Ale obráceně… Dynamická brzda funguje i bez rekuperace. Prostě MUSÍ. A nakonec.. u trolejbusů není EDB hlavní brzdou, tou je pneumatická brzda. U tramvají naopak hlavní brzdou je právě EDB a mechanické jsou jen parkovací, případně náhradní brzdou, podle systému mechanických brzd.
Rekupderace s princ ipem EDB nemá v podstatě vůbec nic společného. Rekuperece je návrat energie do sítě. Lze jej realizovat pouze za určitých podmínek a to za provozního, tak říkajíc normálního stavu. A není jich zase tak málo. EDB je však realizována vždy, pokud nedojde k nenormálnímu, tedy spíše poruchovému stavu. Pokud není možná rekuperace, nastupuje systém, kterému se říká „záskok“ nebo „záskoková brzda“. Ta je realizována do brzdového odporníku. Ten je konstruován na trvalý plný brzdný výkon. Musí totiž fungovat i bez troleje. Z těch podmínek pro rekuperaci jen namátkou vyberu: Musí být napětí v troleji, a to v určitých mezích. Je-li napětí mimo tyto meze, rekuperace není realizována. Tehdy nastoupí záskok a EDB normálně funguje. Dalšími podmínkami jsou proudy. Pokud se proud blíží určité hodnotě, rekuperace se zastaví a opět pracuje záskok. Pokud je proud příliš malý, musí nastoupit záskok. Ještě by se našly další podmínky… ale to už bychom se bavili o příliš hlubokém nastavení vlastností, parametrů, software…
Dochy se opět mýlí. Tramvaj i trolejbus mají napájení prakticky
totožné. V mnoha městech jezdí dokonce na tytéž měnírny. Jen způsob
odběru proudu z trakce se nepatrně liší.
Trolejbusy mohou mít různé způsoby alternativních pohonů.
Nejzákladnější alternativou je dieselagregát. Může být vybaven
superkondenzátory, na ty se dá ujet zhruba kilometr. No a pak baterie.
S těmi se dá najet už celkem dost, záleží na tom, co si zákazník
žádá. Existují i kombinace těchto řešení.
Sběrači proudu u tramvaje se říká pantograf. Jelikož je tram vedena v kolejích, je výhodnější, když trolej po pantografu klouže ze strany na stranu. To je řešeno také pravidelným stranovým vybočováním trolejového vedení. U trolejbusu, jelikož není pevně definována jeho přesná poloha proji troleji, protože gumokol, je odběr proutu řešen tyčovými sběrači. Na konci je natáčivá botka s U provilem, která celkem spolehlivě drží sběrač ve správné poloze.
Přerušení kontaktu… co tím máš na mysli? U tram k tomu může dojít pouze při nějaké vážné nepředloženosti: Utržený pantograf, nebo trolej. U trolejbusu se může botka z troleje vykáknout. To si řidič nasadí sám.
S elektrotechnickým zvděláním řidičů trakčních vozidel je to různé stát od státu, požadavky určuje zákon a vyhlášky. Ale nemyslím, že jsou nějaké zvláštní. Myslím, že stačí "osoba poučená. Řidič se sám v ničem nehrabe.
Rozdíly v řízení autobusu a trolejbudu jsou. U trolejbusu je navíc potřeba sledovat trolej, správně si najíždět, sledovat a ovládat výhybky. I trakční chování trolejbusu je jiné. Hlavně: Trolejbus není silniční vozidlo, ale drážní. Tedy alespoň u nás a v dalších zemích. Taky si všimni, že nemá registrační značku. V jiných zemích registrační značku mají, ale přesto jsou to drážní vozidla. V jiných je to jen „jiné silniční vozidlo“, záleží na zákonech dané země.
Vzájemě se míchat tram a trolbus nemohou. Tram má jeden pól vedený kolejemi a druhý v troleji, kdežto trolbus má oba póly v trolejích nad silnicí, protože gumokol.
Já bych to tak negenaralizoval, napění bývá 600V i 750V, v rolejích pak může být řešeno jako –300 +300 atd., u tramvajových trolejí může být napětí dokonce obráceně. http://www.plzensketramvaje.cz/?page=menirny.htm
Mimochodem… to ale mluvíš o napětí trolejbusové trakce proti zemi a systému jejího zemění. To zase nemá nic společného s tím, na jaké napětí je vlastně trolbus.