Překopírovala jsem Ti, proč se něco dělá na vrub. Jinak spojení „na
vrub“ je předložka s 2. p. – ve významu na úkor (zast. příkoří,
újma – na úkor koho, čeho, komu, čemu), na účet – např. penále na
vrub dodavatele.
Dělat něco na vrub
Vrub byl původně zářez, zásek, rýha do něčeho (na připamatování
něčeho). Vruby se vyřezávaly do tyče nebo hůlky (lískové, vrbové).
U Z. Wintra můžeme například číst: „Za víno dáno podle vrubu osmnáct
kop.“
Vruby patřily ke starým početním a účetním prostředkům: byla to dvě
stejná dřívka nebo hůlky, které se k sobě přiložily a na kterých se
současně dělaly zářezy neboli vruby. Jednu hůlku (vrub) si ponechal
věřitel, druhou dlužník. Spojení dělat něco na něčí vrub má význam
„dělat něco na něčí úkor“. Z 15. stol. je zachován zápis jistého
výrobce obuvi o tom, že „dělal pánu obuv ke dvoru, i paní, matce jeho,
na týž vrub“. Teprve po vyrovnání účtu se vruby sřízly.
Vedle slova vrub se označovala hůlka i jako vrubovka. Zářez se však
nemusel provádět jen na hůlku. Ve starých dřevěných krčmách se sekerou
vťal vrub do dřevěné stěny a stejným způsobem si dlužník zaznamenal
dluh ve svém dřevěném obydlí. Z toho je odvozeno rčení udělal
(v hospodě pěknou) sekyru.
Rabuš, rabuše z maďarského rovás [rováš], má ve staré češtině
význam počítaného vrubu. Rabuše se seříznutými vruby bývaly uloženy
v pokladně jako účetní doklady a zářezy označovaly také soudní
poplatky, které obyvatelé museli platit. Na Hané byla raboša černá tabule
v hospodě, která byla rozdělena bílými čarami na tolik oddělení, kolik
bylo usedlých v obci. Každé oddělení bylo označeno
domovními čísly.
Zdroj: http://kcjl2.upol.cz/krobotova/zajimavosti.doc
13Kdo udělil odpovědi palec? kropitko, Retko, vagra, rynek878, takhlene, Drap, anonym, petra666, brachaKarel, vcelkaMajka, anonym, llahny, Ester Rattay
před 5426 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Otázka nemá žádné další odpovědi.
U otázky nebylo diskutováno.
Nový příspěvek