Co je to syfilis?

Syfilis je možné považovat za jednu z vůbec nejnebezpečnějších pohlavních chorob. A to z toho důvodu, že na rozdíl od některých jiných lze na následky syfilidu dokonce zemřít. Toto onemocnění se u infikovaných osob projevuje ve třech stádiích. Nejprve se v oblasti pohlavních orgánů objeví rudý vřed, kterému pacienti mnohdy nepřikládají větší pozornost také proto, že nebývá bolestivý. Pokud se v tento moment nezačne s léčbou, tak zhruba tři čtvrtě roku od chvíle, kdy se člověk nakazil, začnou se podobné vředy objevovat i na jiných místech, přičemž je možné, aby takto nakonec pokryly celé tělo. Tento „vředový pokryv“ je také obvykle doprovázen horečkami, vypadáváním vlasů nebo nechutenstvím. V případě, že ani přes tyto varující příznaky nemocný nevyhledá lékaře, nastupuje poslední fáze choroby. V této situaci už dochází k ohrožení životně důležitých orgánů, například mozku a srdce, které může skončit smrtí.

Proti syfilidu nicméně existuje účinná obrana. Pokud je nákaza odhalena zavčas, je možné jej vyléčit podáváním penicilinu. Dodejme ještě, že, stejně jako u kapavky, je vědomé neléčení této pohlavní choroby podle zákona trestné. Syfilis zároveň v žádném případě není možné brát jako nějakou raritní chorobu, se kterou se můžeme setkat akorát tak při četbě životopisu Albrechta z Valdštejna. Jen za rok 2006 se totiž na území ČR zaevidovalo více než 1500 nových případů.

Syfilis je choroba bakteriálního původu, která se přenáší v podstatě pouze pohlavním stykem, a to v jeho různých podobách (tedy i během orálních nebo análních praktik). Kromě toho může v těhotenství dojít k přenosu z matky na dítě, což je ve srovnání s pohlavním přenosem mnohem méně obvyklé. Pokud nicméně k přenosu onemocnění na nastávající matku dojde, může to vést jednak k nakažení plodu, které se u něj může projevit ve formě jeho těžkých deformací, ale také k potratu. V naprosto ojedinělých případech může být syfilis přenesen také prostřednictvím infikovaných předmětů (například při jídle) nebo velice blízkém kontaktu s nakaženou osobou. Technicky možné je také nakazit se během krevní transfuze. V tomto ohledu nicméně může být čtenář klidný: krev je z tohoto důvodu na přítomnost syfilidu testována, takže tento způsob nákazy je v běžném životě možné prakticky vyloučit.

Pokud jde o doporučení týkající se prevence této choroby, lze doporučit samozřejmě důkladný výběr sexuálních partnerů, a poctivé dodržování pravidel hygieny. Používání kondomu sice není možné považovat za naprosto spolehlivý způsob ochrany, ale přesto snižuje nebezpečí přenosu syfilisu na minimum.

Léčba a testy
Pokud se vám i přesto povede sice se nakazit, ale aspoň také zavčas chorobu odhalit, připravte se na pobyt v nemocnici. Léčba tam probíhá zejména za pomoci podávaných antibiotik – nejčastěji penicilinu. Pokud je pacientem člověk alergický na penicilin, neznamená to pro něj výraznější ohrožení. Pro tyto případy totiž existují také jiné druhy účinných léků. Léčba přitom umožňuje vyhnout se jinak závažným následkům choroby. Samozřejmě ale pouze v případě, pokud je onemocnění rozpoznáno včas. Je-li syfilis u pacienta ve své první fázi, nebo ještě na začátku druhé, nemusí se nakažený obávat výraznější újmy na zdraví . Pokud je ale nemocný už ve třetí fázi choroby, pravděpodobně se už nepodaří léčbou odstranit všechny způsobené škody na zdraví, a pravděpodobně by měl raději počítat s určitým stupněm trvalých následků.

Co se týče diagnostiky této choroby, původní podezření se zpravidla ověřuje dvěma způsoby. Tím prvním je vyšetření krve (tzv. serologické vyšetření) případně vyšetření mozkomíšního moku (tzv. BWR test). Důležitou vlastností těchto technik testování je možnost jejich použití nezávisle na tom, v které ze tří fází onemocnění se pacient nachází. Tyto metody jsou hlavním nástrojem dnešní diagnostiky syfilis v západní Evropě. Druhou možností jak odhalit nákazu syfilidem je mikroskopické zkoumání bakterií z místa nálezu, přičemž se pro tento účel používá vzorek získaný z „prvního vředu“, anebo bílé vyrážky, která se objeví v ústní dutině. Výraznou nevýhodou tohoto způsobu testování je skutečnost, že jej lze využít pouze v případě, kdy je pacient v první nebo druhé fázi onemocnění.

Syfilis natřikrát: hlavní fáze choroby
Jak jsme si již řekli, v případě syfilidu lze rozlišit tři hlavní fáze nemoci. Prvním příznakem první fáze je obvykle tvrdý vřed, který zpravidla nakaženého nebolí. Tento vřed se objevuje na místě, kudy došlo k infikaci původcem choroby. Pokud jde o velikost vředu, nejčastěji se pohybuje v rozmezí půl až dvou a půl centimetru. V případech, kdy dojde k nákaze v oblasti pohlavních orgánů, dojde kromě vředu také k výraznému zduření mízních uzlin v oblasti třísel, přičemž se oba příznaky nemusí objevit současně. Pokud se infekce dostane do organismu na jiném místě, dojde také ke zduření mízních uzlin, které k tomuto místu mají nejblíže. A nyní to nejdůležitější: vřed se během jednoho měsíce, maximálně šesti týdnů, sám zahojí. Toto ale bohužel není signálem toho, že by choroba ustoupila, nebo že nešlo o syfilis. Naopak. Takto končí první fáze nemoci, a tedy také období, kdy bylo nejjednodušší infekci zlikvidovat, a kdy postiženému hrozila nejmenší újma na zdraví. Dodejme ještě, že nadcházející druhá etapa onemocnění je také dobou, kdy je infikovaný člověk pro své okolí nejnebezpečnější: riziko nákazy je zde výrazně vyšší než v první nebo naopak poslední fázi choroby.

V druhém stádiu syfilidu je hlavním symptomem této choroby rozsáhlá vyrážka, která se objevuje na různých částech celého těla zejména v podobě bílých stroupků. Stejně tak je možné, aby se vyskytovala v oblasti ústní dutiny. Spolu s ní také dochází k dalším zduřeninám mízních uzlin. Onemocnění se dále projevuje tím způsobem, že jak různé části těchto vyrážek tak i zduřeniny se průběžně objevují a pak znovu mizí. Stejně tak je možné, že během tohoto sekundárního období oba symptomy zmizí úplně, a potom se určitou dobu zdánlivě nic neděje.

Toto období klidu, lékaři označované jako tzv. latentní stádium, v podstatě signalizuje, že infekce se různými cestami postupně dále šíří tělem nemocného. Výsledkem je nejprve obtížně rozeznatelné a zároveň těžké poškození napadeného organismu. Latentní stádium choroby potom obvykle velice překvapivě střídá její třetí fáze, někdy také jinak označovaná jako tzv. pozdní syfilis. Tato fáze může přijít po uplynutí poměrně dlouhé doby od nakažení, a to v řádu let. Uvádí se, že v některých případech může propuknout třeba až 20 let po té, co se infekce dostane do těla. Syfilis tedy určitě nemůžeme považovat za nějaké „sezónní“ onemocnění, které si člověk odbude během jednoho dvou měsíců, a pokud zničehonic odezní zvláštní příznaky, znamená to, že o nic nešlo.

Během této třetí fáze dochází k závažným poruchám osobnosti, demenci postiženého, a také k progresivní paralýze. Tyto psychické změny doprovází neméně drastické dopady na tělo. Často se v podstatě rozpadá kožní tkáň obličeje, oblast v okolí nosu, nebo třeba patra. Kromě těchto nejviditelnější změn se objevují také postižení nervové soustavy, cévní soustavy a srdce. Rovněž dochází k postižení kloubů. Takto rozsáhlé následky ovšem v dnešní době najdeme v rozvinutých zemích obvykle pouze v naprosto výjimečných případech. V rozvojových oblastech jde nicméně stále o jev mnohem méně neobvyklý.

Kdo to bude mít nejdelší, kluci a holky?

Syfilis (lues, příjice) je chronické infekční, celkové onemocnění, které probíhá ve třech stadiích, kdy se střídá období klinické manifestace a období bezpříznakové, latentní. Celkem vyčleňujeme 3 fáze, které jsou charakteristické svými příznaky.
Příjice se projevuje pestrou škálou příznaků, schopností napodobit celou řadu nemocí. Může postihnout kterýkoliv orgán nebo tkáň. Neléčená nebo nedostatečně léčená může být v pozdním stadiu příčinou úmrtí či invalidity pacienta (postižení srdečně – cévního aparátu, centrálního nervového systému, kůže, kostí apod.).

Průběh infekce rozdělujeme na období časné (syphilis recens – do 2 let od infekce) a pozdní syfilis.

Podle způsobu nákazy dělíme pak na syfilis získanou (akvírovanou) a vrozenou (kongenitální či syphilis congenita).

Původcem syfilidy je bakterie spirálovitého tvaru (viz obrázek) – spirocheta Treponema pallidum. Tato bakterie je infekční pro člověka a je jeho jediným hostitelem v přírodě. Treponema pallidum je velmi citlivá na zevní vlivy, ničí ji i zředěné roztoky běžných dezinfekčních prostředků. Syfilis je pohlavní nemoc a vztahují se na ni přísná epidemiologická opatření dle zákona.
Počet nakažených za rok v ČR v posledních letech stále stoupá.

Časná syfilis (syphilis recens).

I. Primární syfilis:

První fáze onemocnění začíná v místě vstupu infekce do těla. To může být např. drobná oděrka na sliznici genitálu. V místě průniku (nejčastěji na genitálu, možná je i lokalizace na rtu) se objeví za 2–4 týdny nebolestivý tvrdý vřed. Má špekovitou barvu s tuhým okolím i otokem předkožky u muže. Ze spodiny vředu lze seškrábnout velmi infekční materiál s živými treponematy. Spolu s vředem dojde k nebolestivému zduření tříselných uzlin.
(Je-li vřed např. na rtu, pak zduří krční uzliny.) Vřed se spontánně za 4–6 týdnů zhojí. Vzácně se mohou objevit nevýrazné celkové příznaky.

II. Sekundární syfilis

Odhojený vřed zanechá jizvu, infekce však postupuje mízní cestou do mízních přilehlých uzlin a šíří se do celého organismu. To se projeví tzv. exantémem, což je vyrážka (často velmi nevýrazná) v embolizační lokalizaci – nejvíce patrná na trupu. Exantém během několika týdnů zmizí a může se opakovat. Současně dochází k nebolestivému zduření uzlin na krku, v podpaží, v tříslech (tzv. generalizovaná skleradenitida). V ústní dutině se tvoří bílé plošky, též infekční – syfilitická angina.

Pro druhé stadium syfilis jsou charakteristické další kožní projevy. Condylomata lata (NE condylomata accuminata, což jsou virové bradavice) v místech vlhké zapářky (třísla, podpaží) v podobě páchnoucích, mokvajících výrůstků (vegetací). Jsou vysoce infekční. V ústní dutině se tvoří bělavé plošky, též infekční.
Na kůži se dále tvoří různé vyrážky připomínající různé kožní choroby.
V tomto dvouletém období časné syfilis se mohou střídat období příznaků i období bezpříznaková (latence).
Zhruba po dvou letech všechny příznaky mizí a onemocnění přechází do pozdní latentní fáze, kdy lze diagnózu stanovit pouze krevními testy. To však není známkou ústupu choroby. Naopak. Syfilis postupuje dále a přechází ve třetí, nejzávažnější stadium, postihující různé orgány specifickým zánětem.

III. Terciární syfilis – pozdní syfilis (syphilis tarda).

Je nejméně nakažlivá pro okolí, neboť organismus uzavřel treponemy do ohraničeného chronického zánětu a infekce je omezena na některý orgán. Rozpadem zánětlivého ložiska vzniká tzv. syfilitické gumma (nekrotická vazká hmota). Pro toto stadium je 5–20 let po primární infekci typické postižení především centrálního nervového systému, srdce a kardiovaskulárního systému, kostí a kloubů.

K typickým změnám dochází na aortě (aneurysma-výduť). Zánět destruuje nosní přepážku, perforuje tvrdé patro, zánětem jsou postiženy kosti, je postižena nervová tkáň, což vede k příznakům neurologickým (tabes dorsalis, postižení hlavových nervů, obrny, neschopnost chůze) a psychiatrickým (poruchy řeči, bludy, demence, ústící do obrazu tzv. progresivní paralýzy s celkovým rozpadem osobnosti).

Toto stadium naštěstí v dnešní době nevídáme, ale bylo zcela běžné v uplynulých staletích. Trpěla jím a zemřela na ně řada význačných osobností.
Vzhledem k současnému výraznému vzestupu tohoto onemocnění však nelze vyloučit, že se s ním, bohužel, po letech budeme opět setkávat.

Přenos je téměř výhradně pohlavním stykem. Infekční je I. a II. stadium choroby. Asi 5 % případů je infikováno jinou, než pohlavní cestou. Mezi ně patří přenos z matky na dítě (vrozená syfilis). Vstupní branou pro Treponemy od infikovaného člověka může být kůže a sliznice kdekoliv, nejčastěji však v oblasti pohlaví a ústní dutiny v závislosti na způsobu intimního styku.

Vzácně může dojít k přenosu infekce kontaminovanými předměty (např. jídelní příbory, sklenice). Teoreticky možný je i přenos krevní transfuzí – teoreticky proto, že každý dárce krve je testován.

Inkubační doba je v rozmezí 10–90 dnů, nejčastěji 3 týdny

Stanovení diagnózy syfilis:

Diagnóza může být stanovena jednak

1. mikroskopickým průkazem Treponema pallidum v 1. nebo ve 2. stadiu syfilis (z vředu, z některých uvedených projevů 2. stadia).
2. speciálními testy z krve, což je možné prakticky ve všech stadiích.

Pro včasné stanovení diagnózy a tak i zahájení léčby je nutné, aby jakýkoliv vřed na genitálu byl co nejdříve vyšetřen dermatovenerologem, který provede mikroskopické vyšetření v tzv. zástinu. Do té doby nesmí být vřed jakkoliv ošetřován, protože necíleně zevně, či celkově podané léčivo (např. antibiotikum) syfilis nevyléčí, ale zato znesnadní nebo znemožní velmi cenný přímý průkaz původce syfilis – Treponema pallidum. Onemocnění pak navíc může probíhat netypicky. Tím se rozpoznání syfilis i samotné zahájení léčby zbytečně zpozdí.

Není-li přítomen žádný z projevů syfilis, provádí se testy z krve nebo z mozkomíšního moku. Odběr testů na syfilis lze provést kdykoliv. U některých skupin populace (dárci krve, těhotné ženy apod.) se testy provádějí i v rámci tzv. screeningu.

Zhodnocení testů provádí příslušná dermatovenero­logická pracovitě (oddělení nebo kliniky) ve spolupráci s Národní referenční laboratoří pro syfilis v Praze.

Léčba: Syfilis je pohlavní choroba, a proto je zákonem stanoven léčebný režim i povinná dlouhodobá dispenzarizace. Léčbu syfilis zajišťuje dermatovenero­logické lůžkové zařízení. Léčba probíhá v nemocnici na lůžku a spočívá v podání odpovídající dávky antibiotika. Ke stanovení, léčbě a dispenzarizaci tak citlivé diagnózy, jako je syfilis má oprávnění lékař – dermatovenerolog. Všechny údaje tak podléhají velmi přísnému lékařskému tajemství, což je důležité s ohledem na časté předsudky některých lidí vůči syfilis.

Prevence: Základem je včasná diagnostika a léčba, spolupráce pacienta a vyšetření všech sexuálních kontaktů nemocného dermatovenerologem. V případě, že jsou infekční ložiska mimo oblast krytou kondomem, nemůže ani kondom vzniku nemoci zabránit.

Je to nebezpečná pohlavní choroba, která se přenáší téměř výlučně pohlavním stykem, ale může se také přenést z matky na plod. Vzácně dochází k nákaze kontaminovanými předměty, například příbory nebo sklenicí, ale pouze při velmi častém kontaktu s nakaženým. Další možností nákazy může být krevní transfúze, ale v dnešní době lze tento přenos vyloučit, protože krev dárců bývá na syfilis testovaná.

Syfilis, neboli také příjice, probíhá ve třech stádiích. Při prvním se na místě průniku viru do organismu objeví tvrdý nebolestivý vřed o průměru od pěti milimetrů do dvou centimetrů. Pokud se vřed objevil na genitáliích, zduří i mízní uzliny na tříslech. Do čtyř až šesti týdnů vřed sám od sebe zmizí a první fáze nemoci končí. V druhé fázi se na trupu nakaženého objevuje vyrážka (bílé plošky) a zduří uzliny. Vyrážka postupně mizí a znovu se objevuje.

Třetí stadium syfilitidy probíhá nenápadně. Navenek se nic neděje, uvnitř organismu se ale šíří nebezpečné viry a těžce poškozují důležité orgány: klouby, srdce, cévní i nervovou soustavu. Postižený má těžce postiženou kožní tkáň v obličeji, dochází ke znetvoření tváře, nosní přepážky a části horního patra. Syfilitik má těžkou poruchu osobnosti, postupně u něj nastupuje demence.

Toto třetí stadium nemoci se projevuje až po mnoha letech zdánlivého klidu (obvykle jde o dobu 20 a více let), ale pokud k němu dojde, nelze už nemoc léčit a pacient zemře. Léčba je možná pouze při první a druhé fázi syfilisu. Diagnostikuje se pomocí serologického vyšetření krve nebo mozkomíšního moku. Léčí se pomocí antibiotik, nejčastěji penicilinem nebo tetracyklinem.

Pokud se prokáže nákaza syfilisem u těhotné ženy, obvykle se vyvolává umělý potrat. Dítě, které by se narodilo syfilitické matce, by bylo těžce poškozené a deformované

Zdroj: http://www.vi­talia.cz/kata­log/nemoci/sy­filis/?gclid=C­MS7ma-rkKECFQVgZwodEm9lNg

Katastrofálně dlouhé odpovědi,pravdou je,že v evropě je 25% lidí postihnutých příjící,a třetí stádium se začíná projevovat při větším věku,dokonce jedna studie přiznala,že ainzahrova choroba a další degenerativní postižení mozku je třetí stádium.

Je to nebezpečná nákaza,která se nešíří pouze pohlavním stykem,ale i podáním ruky,polibkem.Má tuším tři stadia a léčí se antibiotiky,ve vysokých a přesně určených dávkách.Máte-li podezření,honem k lékaři.

http://cs.wiki­pedia.org/wiki/Sy­filis