Když jsem přečetla tento výraz, tušila jsem, že bude spojený s ekonomem Otou Šikem, který se v 60. letech snažil usktuečnit ekonomickou reformu. Ta byla nazvaná „revizionistickou škovštinou“.
"V lednu 1965 byly zavedeny prvky takzvané pružnosti cen – ceny
zboží už neurčovala komunistická strana, ale mohli do nich promlouvat
i výrobci – a i když je to neuvěřitelné, poprvé se také začal
u národních podniků sledovat zisk. V lednu 1967 došlo k cenové
reformě, která přizpůsobila ceny skutečným nákladům na výrobu. To už
několik let existoval materiál s názvem „nová soustava řízení“,
později přejmenovaný na „zdokonalenou soustavu plánovitého řízení
národního hospodářství“. Slovo „reforma“ se nesmělo objevit.
Do jara 1968 byla tedy případná ekonomická reforma – ať už se jí
říkalo jakkoli – jen předmětem odborných debat. Široká veřejnost se
do ní mohla zapojit až na jaře 1968 v souvislosti s politickým
uvolněním. Ekonom Ota Šik, který se tehdy stal místopředsedou vlády, byl
zároveň jakousi „mediální tváří“ ekonomické reformy. Jezdil po
republice, přednášel, psal články, vystupoval v rozhlasu a televizi.
Právě jeho televizní vystoupení na jaře a v létě 1968 způsobila, že
ekonomická reforma se stala jedním z témat pražského jara.
Stačilo na to pár čísel ze statistiky, na nichž Ota Šik demonstroval, že dělník v socialistickém Československu (ve státním zřízení, které samo sebe deklarovalo jako nejspravedlivější a budované dělnickou třídou a pro dělnickou třídu) je ve srovnání s dělníkem v kapitalistickém Německu vlastně žebrákem. Zjistit se to dalo podle času, který museli oba dělníci odpracovat v zaměstnání, aby si vydělali na koupi – v podstatě – stejné věci. atd.
Nové vedení, dosazené po srpnu 1968 sovětskými tanky, se rychle
vrátilo k centrálně řízené ekonomice. Realizovány byly jen ty kroky
reformy, které vyhovovaly normalizačnímu režimu a které bylo možné pevně
ovládat z centra. Polovičatá reforma přinesla v první polovině 70. let
plody v podobě mírného oživení a Husákových „plných hrnců“ –
ale poté se znovu vše posadilo do starých kolejí. To už byl Ota Šik dávno
ve světě a u nás o něm mluvily jen pomlouvačné pořady
v Československém rozhlasu. "
http://www.rozhlas.cz/plus/archivplus/_zprava/ota-sik-a-ekonomicke-aspekty-prazskeho-jara--1263708
Upravil/a: annas
0 Nominace Nahlásit |
Neznám ten výraz, ale podle mého názoru je to přiklánění se
k reformě Oty Šika, který ji propagoval v r.1968.
Velké podniky nechat státu, povolit menší podniky do 50ti zaměstnanců a
povolit soukromé podnikání v oborech švadlena, švec, kovář, apod.
zkrátka to co lidi potřebují k opravám věcí.
0 Nominace Nahlásit |
„V lednu 1967 došlo k cenové reformě, která přizpůsobila ceny skutečným nákladům na výrobu.“ – A jak to bylo do té doby s cenami?
Zkus si pročíst odkaz, je to dlouhé, nejsem ekonom, tak znám to, co
čtu.
https://kknihovna.wordpress.com/2011/02/23/reforma-a-protireforma-v-byrokratickem-bloku-ceskoslovensko-1968/
–
Dále článek Kurzový vývoj
V roce 1967 pak bylo zavedeno tzv. vnitřní reprodukční cenové vyrovnání
(VRCV, neboli tzv. „cvrček“) – koeficient, kterým byl korigován
oficiální kurz koruny v obchodním styku s cizinou (v rozmezí 150 až
275 % pro volné měny a 25 až 125 % pro převoditelný rubl). Vezmeme-li do
úvahy, že některé transakce (výživné apod.) probíhaly za oficiální
kurz a vedle něho existoval obchodní kurz k převoditelnému rublu,
neobchodní kurzy k měnám socialistických zemí, přepočítací poměry
úspor ze služebních cest ve vedlejších směnitelných měnách,
nesměnitelných měnách a v měnách socialistických zemí na tuzexové
bony, černý kurz či kurz, resp. cena zmíněného bonu, byl kurzový režim
značně nepřehledný.
pro annas
Ty jsi našel celé znění reformy, já jsem to napsal svými slovy.Něco si
pamatuji z jeho vystoupení v televizi (o tom soukromém podnikání).
pro annas
Cituji z tvého odkazu.....Stačilo na to pár čísel ze statistiky, na nichž
Ota Šik demonstroval, že dělník v socialistickém Československu (ve
státním zřízení, které samo sebe deklarovalo jako nejspravedlivější a
budované dělnickou třídou a pro dělnickou třídu) je ve srovnání
s dělníkem v kapitalistickém Německu vlastně žebrákem. Zjistit se to
dalo podle času, který museli oba dělníci odpracovat v zaměstnání, aby
si vydělali na koupi – v podstatě – stejné věci. atd.
DNESKA JSME V KAPITALISMU A JE TO ÚPLNĚ STEJNÉ!!!!
Také jsme v porovnání s kapitalistickýma dělníkama ŽEBRÁCI,
protože němečtí podnikatelé přesunují výrobu k nám, PROTOŽE ČEŠTÍ
DĚLNÍCI DĚLAJÍ ZA POLOVIČNÍ MZDY PROTI NĚMECKÝM DĚLNÍKŮM.
Takže tady NEMÁME žádný pokrok proti bývalému socialismu v otázce mzdy
dělníka.
annas | 5284 | |
Kepler | 2867 | |
Drap | 2624 | |
quentos | 1803 | |
mosoj | 1594 | |
marci1 | 1356 | |
led | 1345 | |
aliendrone | 1172 | |
zjentek | 1059 | |
Kelt | 1003 |
Astronomie |
Fyzika |
Jazyky |
Matematika |
Sociální vědy |
Technické vědy |
Ostatní věda |