Co je to „šikovština“?

Když jsem přečetla tento výraz, tušila jsem, že bude spojený s ekonomem Otou Šikem, který se v 60. letech snažil usktuečnit ekonomickou reformu. Ta byla nazvaná „revizionistickou škovštinou“.

"V lednu 1965 byly zavedeny prvky takzvané pružnosti cen – ceny zboží už neurčovala komunistická strana, ale mohli do nich promlouvat i výrobci – a i když je to neuvěřitelné, poprvé se také začal u národních podniků sledovat zisk. V lednu 1967 došlo k cenové reformě, která přizpůsobila ceny skutečným nákladům na výrobu. To už několik let existoval materiál s názvem „nová soustava řízení“, později přejmenovaný na „zdokonalenou soustavu plánovitého řízení národního hospodářství“. Slovo „reforma“ se nesmělo objevit.
Do jara 1968 byla tedy případná ekonomická reforma – ať už se jí říkalo jakkoli – jen předmětem odborných debat. Široká veřejnost se do ní mohla zapojit až na jaře 1968 v souvislosti s politickým uvolněním. Ekonom Ota Šik, který se tehdy stal místopředsedou vlády, byl zároveň jakousi „mediální tváří“ ekonomické reformy. Jezdil po republice, přednášel, psal články, vystupoval v rozhlasu a televizi. Právě jeho televizní vystoupení na jaře a v létě 1968 způsobila, že ekonomická reforma se stala jedním z témat pražského jara.

Stačilo na to pár čísel ze statistiky, na nichž Ota Šik demonstroval, že dělník v socialistickém Československu (ve státním zřízení, které samo sebe deklarovalo jako nejspravedlivější a budované dělnickou třídou a pro dělnickou třídu) je ve srovnání s dělníkem v kapitalistickém Německu vlastně žebrákem. Zjistit se to dalo podle času, který museli oba dělníci odpracovat v zaměstnání, aby si vydělali na koupi – v podstatě – stejné věci. atd.

Nové vedení, dosazené po srpnu 1968 sovětskými tanky, se rychle vrátilo k centrálně řízené ekonomice. Realizovány byly jen ty kroky reformy, které vyhovovaly normalizačnímu režimu a které bylo možné pevně ovládat z centra. Polovičatá reforma přinesla v první polovině 70. let plody v podobě mírného oživení a Husákových „plných hrnců“ – ale poté se znovu vše posadilo do starých kolejí. To už byl Ota Šik dávno ve světě a u nás o něm mluvily jen pomlouvačné pořady v Československém rozhlasu. "
http://www.roz­hlas.cz/plus/ar­chivplus/_zpra­va/ota-sik-a-ekonomicke-aspekty-prazskeho-jara--1263708

Upravil/a: annas

Neznám ten výraz, ale podle mého názoru je to přiklánění se k reformě Oty Šika, který ji propagoval v r.1968.
Velké podniky nechat státu, povolit menší podniky do 50ti zaměstnanců a povolit soukromé podnikání v oborech švadlena, švec, kovář, apod. zkrátka to co lidi potřebují k opravám věcí.