Kenyrts napsal o původu slova pazderna – souvislost se zpracováním lnu.
Ještě doplnění neúplné odpovědi panenky.
Později se původní význam posunul. Pazderna – místnost cca 4 × 4 m, ve které byla umístěna rohová pec, ve které se topilo. Byla postavena zpravidla jako roubenka, aby měla značně izolační zdi s malou tepelnou akumulací. Někdy též v této místnosti či malé chalupě bydleli ti nejchudší obyvatelé vesnice – obecní žebráci. A protože se často uchylovali k alkoholu a moc nepracovali, byl výraz pazderna výrazem pro obydlí problémových lidí.
Zdroj: http://www.ontola.com/cs/co-je-to-pazderna
0 Nominace Nahlásit |
Pazderna
Toto slovo má souvislost se starým zpracováním lnu, do něhož vás nyní
v rychlosti zasvětím.
Len pěstovaný pro vlákno se před úplným dozráním (když stonek začal žloutnout), opatrně, aby se vlákno nezpřetrhalo, vytrhával. Na poli se pak sušil v hrstích, jež se střechovitě stavěly proti sobě. Usušený len se zbavoval paliček a postraních výhonků otloukáním tzv. tloukem. Ze zbylých stonků se dobývala vlákna velmi složitým pochodem.
Len se nejprve močil buď rosením na louce nebo močením v močidlech, čímž se pektosa, kterou jsou vlákna spojena se stonkem mění kvašením v pektin ve vodě rozpustný. Umočený len se pak sušil na slunci nebo v pazdernách při teplotě asi 35 stupňů. Dále se len třel, aby se oddělilo lýko od dřevnaté části stonku. Nejjednodušeji se to dálo tak, že se hrst lnu přehýbala, čímž se dřevnatá část zlomila a opakovaným výkonem rozdrtila na malé kousky tzv. pazdeří.
druhá možnost:
Pazderna někdejší samostatná ves dnes místní část města Vyškova.
Název Pazderna označoval příbytek chudiny. Založení se datuje k roku
1765. Pazderna leží mezi centrem města a místní částí Dědice po pravé
straně při silnici směřující do Studnice.
déle viz link:
Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Pazderna_(Vyškov)
0 Nominace Nahlásit |
Místní název Pazderna má také samota v blízkosti Hrubé Vody (obec Hlubočky, okres Olomouc). Pěstování a zpracování lnu bylo na Libavsku dříve velmi rozšířené. Pazderna (místní název samoty) byla dříve v zakázaném vojenském prostoru, dnes je volně přístupná. Z domků, které samotu tvořily, zbylo jen několik hromádek cihel.