Co je to gagát? K čemu a v které době se nejvíc využíval?

Gagát (také černý jantar, jet, akštýn nebo kanell) je tmavý mineraloid používaný jako polodrahokam. V dřívějších dobách býval zaměňován s jantarem. Je voskově matný, černý či tmavě hnědý a neprůhledný. Vznikl milióny let trvajícím rozkladem dřeva, obvykle stromů z čeledi blahočetovitých, za vysokého tlaku. Složením je podobný hnědému uhlí a hoří. Někdy obsahuje pyritové inkluze. Jeho název je odvozen od řeky Gagátes v Malé Asii, kde byl těžen Římany.

Dnešní ložiska gagátu jsou především v Utahu, Rusku, Asturii, Francii a Německu.

Zdroj: http://cs.wiki­pedia.org/wiki/Gag%C3%A1t

Původ gagátu lze přirovnat k jantaru. I gagát vznikl z organické látky. Je to vlastně odumřelé dřevo, které bylo před mnoha miliony let pohřbeno pod vrstvami hornin. Složením proto odpovídá hnědému uhlí a na rozdíl od většiny drahých kamenů gagát hoří.

Jméno gagát dostal kámen podle řeky Gagátes na pobřeží Malé Asie, v dnešním Turecku. Tam ho těžili a dováželi do své říše staří Římané. Nejen odtud. Také z Velké Británie, kde se těžil zřejmě už 1500 let př. n. l. zejména v oblasti Whitby na severovýchodě Anglie. Římané gagátu přičítali magické a léčebné vlastnosti. Věřili, že zahání hady a vařený ve víně léčí bolesti zubů. Gagát byl oblíbený i u Vikingů, kteří ho rovněž těžili v anglických nalezištích. Svědčí o tom množství artefaktů z gagátu, které našli archeologové při vykopávkách v Grónsku.

Gagát má voskový lesk, velmi snadno se opracovává, vyřezává a tvaruje. Po antickém Římě se proslavil především ve Velké Británii, a to ve dvou různých obdobích. O jeho slávu se zasloužila první abatyše whitebského opatství svatá Hilda (614 až 680). Rozvinula v klášteře výnosný domácký průmysl na zpracování gagátu. Jeptišky tam vyráběly z gagátu růžence pro vlastní potřebu, pro poutníky i na prodej, kříže i nejrůznější jiné předměty, například figurky. Díky tomu klášter velmi prosperoval.

Dalším obdobím slávy gagátu byla viktoriánská doba (druhá polovina devatenáctého století). Královna Viktorie gagát milovala odjakživa, ale poté, co ovdověla v roce 1861, oblékla smutek a neodložila ho až do své smrti. Z černého gagátu si od té doby nechávala vyrábět všechny šperky, protože měly černou barvu. Gagát se stal v Británii obrovskou módou. Uvádí se, že každá britská rodina v té době vlastnila alespoň jeden gagátový šperk. Centrem výroby šperků a předmětů z gagátu bylo i v té době Whitby, které už mělo dlouhou tradici a zkušené řemeslníky. Vyráběli složitě vyřezávané korále, náramky, náušnice, kameje, prsteny i spony do vlasů.

Zdroj: http://www.fif­tyfifty.cz/Vi­te-co-je-gagat-3817005.php

Gagát Lidové názvy: čarodějnický jantar, černý jantar.
http://atarot.cz/wp-content/upload­s/2009/10/Gagat­.jpg

Drahý kámen organického původu, z něhož se zejména ve viktoriánském období vyráběly nádherné šperky a sošky,složitě vyřezávané korále, náramky, náušnice, kameje, prsteny i spony do vlasů.
Říká se mu také černý jantar nebo jet. Voskově matný, neprůhledný, černý.
Novější naleziště gagátů jsou v USA v Utahu, v Rusku, ve španělské Asturii a ve Francii a Německu. V současné době je gagát spíše už jen nostalgickou vzpomínkou.

Zdroj: http://www.fif­tyfifty.cz/Vi­te-co-je-gagat-3817005.php