Hromada věcí, protože to, co je nemorální, není (nemusí být)
nezákonné a tudíž se netrestá. Dodržování morálky (mravů, etikety,
správného chování/slušnosti,…) se nevynucuje, alespoň ne státní
mocí. Tohle je dáno zvyklostmi ve společnosti – společenskými konvencemi
a míněném ostatních. Jde to ze shora (vedení a organizace společnosti…
hodně to souvisí s politickým systémem, politikou jako celkem a kulturou),
takže je to celé o morálce společnosti a o vlastním svědomí (vnitřní
kompas, stud, vina.. a to vychází z charakteru/osobnosti a ty zase pramení
z výchovy a společnosti, která jej utváří). :D Morálka a mravy tedy taky
vychází ze samotného státního vedení a organizace, avšak nepřímo –
není věcí práva, ale jiných věcí a faktorů, které tu společnost
ovlivňují aučtují jaká je).
Správně by ve společnosti měl být morální vzor, vůdce a autorita
(nejlíp se na to hodí panovník, což je navíc přirozená autorita a
sjednocující, vůdčí prvek, majestát, často i duchovní – ne
nezbytně, ale je to spíš bonus ;). Nebo i morální právo, částečně
vynucováno státem a trestáno… ale rozhodně nemyslím něco jako morální
policii v Íranu.
Cokoli neslušného a vulgárního NENÍ nezákonné, ale je nemorální,
neetické. Různá gesta, sprostá mluva (a sprostota vůbec), neřesti,
nevhodné chování a vůbec opaky ctností. Cokoli, co je nesprávné, ale
není to zločin/nezákonné, jakékoli jednání, například podlé nebo
společensky nevhodné, nepřijatelné – působící někomu újmu, škodu,
smutek, různá negativa (která ale nepřikročila hranici zákonnosti).
Lhaní, vulgarity, hněv a jeho vybíjení, chvástání a ponižování,
šikana (ta už může být i nezákonná, podle míry atd), urážky a
obscénnosti, pobuřování (nejen slovně ale i tělesně a jinak), močení
na veřejnosti (vlastně může být pokuta – nevím jak kde a jak v kterém
státě), různé křivdy, podlé jednání/zrady, nevěry a mohli bychom
pokračovat. Taky třeba věci proti přirodě (lidskosti i té morálce) jako
LGBT. Nemorálních věcí je hromada a jsou legální.
Platí i známé: právo je minimum morálky.
Záleží ale taky jak bereme vztah práva a morálky i pohled na oba ty pojmy.
Někdy se to bere tak, že co je věcí práva už není věcí morálky a
naopak, co upravuje etiketa/morálka, na to se nevztahuje právo. Jsou to dvě
společenské normy, kde každá má „to svoje“ a nesouvisí tak úplně
spolu, spíš se jakoby „vyluččují“ (ale dá se na to dívat i jinak).
V tom případě by platilo, že cokoli nemorálního je vlastně zákonné
(jen je to neslušné a NEMĚLO BY se takto jednat, společensky se to
neakceptuje, ale netrestá se, pokud tak někdo takhle jedná a zase morální
chování se nedá státně vynucovat ani hlídat). Pokud už to zákonné
není, tak je to něco, co překročilo i hranice morálky (už je to velmi
nemorální, neakceptovatelné, špatné/nesprávné) a už je to zakázané a
trestné. Už to tedy není nemorální, ale rovnou nezákonné. Tzn.
o krádeži a vraždě neřekneš, že jsou nemorální, jsou prostě
nezákonné. A to, že je něco nezákonné, je jakože „něco víc“, než
je to nemorální. Manželská nevěra je špatná, ale je jen nemorální a
není trestná/nezákonná (teda někde jo a dřívě tomu tak bylo)… není to
tak důležité a tak špatné jako zločiny.
V tom případě jde i to, jaké právo má daný stát a co je a není
zákonné (nemluvě o samotných zvyklostech, mravech a kultuře té země…
jiný kraj, jiný mrav). Tj. například incest někde je a někde není
ilegální, tam kde nezákonný není, tak je to jen nemorální (tedy pokud to
zrovna není nějaká společnost, která incest akceptuje a nevadí ji… ale
to spíš někdy v minulosti, někž v některé dnešní zemi). Tam, kde to
je nezákonné to pak není nemorální, ale zkrátka nezákonné.
Je však třeba říct, že tento pohled, že právo a morálka jsou dvě
věci/normy je trošku chybný. Protože právo, tak či tak vychází
z morálky a z toho co je a není správné. Je to dánoy zvyklostmi a
vývojem té země a jeho práva, ale to právo právě pramení ze
společenských konvencí, z morálky, z náboženství (historicky vzato),…
co se začalo vnímat jako špatné nebo dobré a navíc i řekněme
„objektivního“ poznání/rozlišení dobra a zla – napříč kulturami.
Právo navíc může i do jisté míry upravovat nebo nařizovat něco
morální (řádná péče – například o dítě atd).
Ale bere se to zkrátka tak, že co je nemorální je zákonné, Co už je
ilegální to už se nevnímá jako nemorální… to že je to nezákonné
mluví samo za sebe.
Upravil/a: Disraeli
0 Nominace Nahlásit |
Je legálne sem písať odpovede a otázky na rôzne témy v zmysle
podmienok tejto stránky.
Je ale nemorálne v nich slovne urážať a útočiť na národnosť (prípad
užívateľa aevula v odpovedi k tejto otázke), zdravotný stav či inak na
ktoréhokoľvek užívateľa tejto stránky, prípadne iného človeka,
národnosť, pohlavie, farbu pleti, štátnu príslušnosť,… hoci
v prenesenom význame, či inak prejavovať svoje zvrátene myslenie…
Upravil/a: led
4Kdo udělil odpovědi palec? vagra, paul1, aliendrone, Darcy
před 743 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Vymahát astronomicky zvětšenou pokutu po čerstvě dospělém jedinci, který v dětství jel načerno autobusem.
3Kdo udělil odpovědi palec? paul1, aliendrone, Darcy
před 744 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Lichva, myslím. A než se spustí řev, tak VÍM, že na téma „morálka“ bych měl držet hubu a šoupat nohama. ;) :D :D
0 Nominace Nahlásit |
Samozřejmě, že je, takových věcí je hodně.
Právo stojí na zásadách (tedy, nejde-li o obecné právo), je kogentní, a jako ve filosofii, žádné novum v něm nebude, je to uzavřená disciplína. Právo, arciť není složité, je s to obsáhnout, v každém státu, jen pár jedinců, maximálně desítka, protože většina lidí neoplývá potřebným typovým intellektem, prostě není s to řešit tolik dílčích věcí, zapamatovat si tolik zásad, uvážit vzájemné kontravalence, aby závěr skutečně byl právem.
To se, přirozeně, týká i tvůrců legislativních aktů. I když mají k disposici nějaký ten legislativní výbor sněmovny, a různé poradce, a i když to prochází interpelacemi a musí to schválit senát (nebo vrátit, s poznámkami), a pak podepsat president, pořád je to jenom jakási „porota“ složená z lidí, jejichž jedinou kvalifikací k tvorbě legislativních aktů je to, že jim bylo 18, a že byli zvoleni. No a president je soudruh Miloš Virosa Narkosa Krippelkára Vakcína, Zeman z a na Vysočině, ochránce posvátného pramene Becherova, ochránce alkoholiků, patron kuřáků, velký válečník v boji proti všem abstinentům, vegetariánům a nekuřákům, který, navíc – k tomu všemu, má nejlepší léta za sebou, zaplynovanou hlavu z tlamokrytů, vypitý mozek, a k tomu se zdá, že ten Helmut, co schovává věci po baráku, přijel na zdvořilostní návštěvu do Lán, a že se hodlá zdržet. A když to není Miloš Virosa Narkosa Krippelkára Vakcína, tak je to Vašek Klausů, co krade tužky, nebo tam bude hlavný bača Babiš „já som tuna není starý otěc, já som tuna president!“. V principu si nevybereš, prasť jako uhoď.
Takže, na legislativě je nemorální (nikoli amorální) to, jaká je: tendenční, podplacená, pardon, zalobbovaná, krátkozraká, malicherná, fragmentovaná, nekoncepční.
Právo dokáže i s takovou legislativou pracovat, nicméně, s ohledem na tu skutečnost, že většina soudců právu nerozumí, tak s takovou legislativou dokáže pracovat reálně. Takže, občas něco zruší Ústavní soud, občas (dost často) je vyhláška platná, ale neúčinná a ten zbytek se vyloží. Nějak. Reálně. 🙂
Obecně lidé od práva očekávají více, než jim může dát. Na jedné straně iustitia regnorum fundamentum, na druhé straně, právo představuje jakési ultima ratio, předposlední „stolici“ před „rvačkou“ (která nemusí být nutně fysická). Ze své podstaty všecko řeší nekompromisně, kogentně, malicherně, padni komu padni.
Můžeme se bavit o morálce některé trestní odpovědnosti, malum prohibitum, jako je např. trestnost neplacení výživného. Jde jak o samu trestnost, tak o tu skutečnost, že je spousta fotrů zavřených na XX let jenom proto, protože na to házeli bobka, bývalá manželka měla dobrého advokáta (spíš hovado, že) a státní zástupkyně i soudkyně byly taky sufražetky. Třeba. Nebo o trestných činech, jako je veřejné ohrožení, za které v nejvyšších odstavcích hrozí pomalu větší tresty, než za zákeřný mord, nebo těžké ublížení na těle.
To je jedna strana věci.
Druhá je, že platí presumpce správnosti, takže, jednání je legální, není-li prokázán opak, a nejde-li o zjevný exces. Takže, že soused A šikanuje souseda B, avšak nikoli natolik, aby to bylo předmětem trestního práva, je amorální, ale naprosto legální, protože soused A na souseda B tu žalobu nikdy nepodá, protože … (a proč je dokonale nepodstatné).
Stejně tak nemůže být řeč o morálnosti toho, že pět dětí, které se o otce nijak nezajímaly, zdědí barák jenom proto, protože otec byl moc hodný / líný / blbý / naivní a nevydědil je, či si to nepořešil za života „jinak“, např. založením trustu, Nebo naopak, třeba vnuk, který se o toho dědu staral pět, deset, let, chodil jenom po brigádách a žil z příspěvku na péči, aby to všecko obstaral, tak protože on sám se nestaral, děda ani nevěděl, nebo jenom nechtěl mít v životě „peklo“, tak jemu z toho baráku nepřipadne nic, naopak, bude se muset vystěhovat, bude-li to těch pět dědiců chtít.
Takových věcí je spousta. Z části je to nastavením legislativy, zčásti je to chyba těch lidí, protože očekávali od lidí něco, co není a nebude, zčásti vlastností práva, které je, svým způsobem, kruté.
Lze to říci tak, že právo dokáže zjednat právo, někdy zjedná i spravedlnost, ale morálku málo kdy, jestli vůbec. 🙂
3Kdo udělil odpovědi palec? paul1, aliendrone, Disraeli
před 744 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Za mě je to nevěra v manželství. Zákony to zakázané není, ale je to amorální, podlé a dehonestující pro partnera. Smutné je, že dnešní společnost nevěru „toleruje“, nepohoršuje se nad ní. ☹
3Kdo udělil odpovědi palec? paul1, aliendrone, Darcy
před 743 dny
|
1 NominaceKdo udělil odpovědi nominaci?aliendrone Nahlásit |
aevul – co s Vami? Do nebe Vás nechtějí, v pekle se Vás bojí, tak strašíte tady.
0 Nominace Nahlásit |
Je třeba si uvědomit, že existuje morálka a mravnost (čestnost). Jde o synonyma, která mnozí zam졡nují.
Morálka jsou pravidla, která určují, jak se máme chovat ve společnosti.
Mravnost je to, co vychází z každého jedince, jeho chování, zvyky, co sám považuje za správné, za morální …
Jak říkal Immanuel Kant ...... Dvě věci naplňují mysl vždy novým a rostoucím úžasem a úctou, čím častěji a více o nich člověk rozjímá: hvězdné nebe nade mnou a mravní zákon ve mně. Ano mravní zákon je v člověku,
Takže co je pro jednoho mravné, pro jiného může nemravné. Mravné nemusí být morální. S mravností souvisí dobrý úmysl. Mravné je takové jednání, jehož záměrem je dobro. Jeho měřítkem je svědomí, vnitřní hlas, výčitka..
„Co nechceš, aby ti jiní činili, nečiň ty jim.“
„Jak chcete, aby lidé jednali s vámi, tak jednejte vy s nimi.“
--
Příklad:.
Nedávno jsem četla, že jedna učitelka vystavuje na netu své akty. Je
přesvědčená o tom, že má ostatním „co ukázat“, jedná podle sebe,
tedy mravně. Ale z hlediska morálky to je proti společenským pravidlům. Je
to podle morálky nemravné, nebo mravné?
Spíš lze stanovit hranici mezi tím, co je morální a co je nemorální. Dodržování pravidel, třeba božího přikázání – (nemyslím první čtyři, která jsou určena věřícím), ale těch zbývajících šest, která jsou pravidla morálky – těchto šest přikázání popisuje povinnosti člověka vůči lidstvu a k sobě samému. Z Desatera přikázání vyplývají morální zákazy a nařízení.
Pokud někdo bude lhát, krást atd. , jeho jednání je v rozporu s morálkou, tedy je nemorální, z pohledu ostatních i nemravné. Jenže lhář, zloděj, podvodník si své přečiny nezabírá, je to jeho přesvědčení, takže jedná podle sebe mravně. Proč bych nemohl já, když ostatní kradou ve velkém …
"Jednej tak, jako by se maxima tvého jednání měla na základě tvé vůle stát obecným přírodním zákonem.“
Je třeba mravnost ztotožnit s morálkou.
K otázce – pro řadu jedincio jsou ionterrupce, úmyslné přerušenoí twěhotenstvío, amorálnoí, i kdytž legální.
Interrupce v České republice je legální až do 12. týdne těhotenství, s lékařským doporučením až do 24. týdne těhotenství, v případě závažných problémů s plodem kdykoliv. Interrupce doporučené lékařem jsou kryty zdravotním pojištěním, interrupce je však i jinak relativně cenově dostupná.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Interrupce_v_%C4%8Cesku
0 Nominace Nahlásit |
Filipe nestěžuji si na nej, právě naopak, vysvětluji pár lidem co ty
jeho počiny a keci tady nechápou. Jak jsem psala, mně je putna.
Stejne – každý skandál trvá 3 dni a pak zhasne.. 😁
Jo tak, no tak to Ti „přeju“! 🙂
Jediné, co stačí s trollem / haterem, je na něj nereagovat. Samozřejmě i „nic“ je akce, vyvolá reakci, takže, on se začne ještě více „snažit“, nicméně pokud se to skutečně vydrží, půjde trollit jinam. Ale některým lidem tohle nevysvětlíš a někdo prostě musí reagovat na všecko! 🙂
tss proč by mělo být porno amoralní? Nejsem zrovna fanda porna – ale
nebudu tvrdiť že thc + pornoparodie Pirátů z Karibiku je zlá kombinace
👽😂 (VŠ zkušenost).
Napodiv z toho bolí jenom bránice 😉😁
Polož si otázku: „Je porno nemorální?“, já Ti odpovím! Tady by to bylo hodně na dlouho, je to samostatné „podthema“. 🙂
Jsou tu zákonná práva a ty jsou dány státem, zákonodárným orgánem,
systémem a vládou. Vyplývají z každého suverénního státu, který si je
sám upravuje.
Lidská práva a morální právo (ano, taky právo) jsou přirozená práva,
která se nezvtahují ke konkrétnímu státu, ale obecně k lidem bez
rozdílu… což tak v reálu úplně neplatí (ale bere se to tak). Ani
lidská práva vlastně nejsou neměnná a dnes akorát platí to, že všichni
z hlediska mezinárodního práva přijali „lidská práva USA“ a jejich
výklad. Pohledy se i zde mohou různit a lidská aj. přirozená práva se
dají vykládat různě (to už je otázka filozofie, ideologií atd). A co se
týká morálky/mravnosti, tak se to sice počítá „objektivně“, ale
z hlediska rolišnosti kultur se to nedá brát pro všechny stejně. Exsitují
sice takové základní, „přirozené“ a logické ukazatele, co je dobré a
špatné (v těch důležitých věcech… což už pak není otázka morálky,
ale rovnou zákonů), ale nedá se pro všechny kultury říct, že co je
slušné tady, je slušné i tam.. To se může lišit. Morální právo není
vyloženě přirozené právo v takovém smyslu jako lidská práva, ale bere
se to spíš jako „univerzální“ etická pravidla, která platí pro
všechy (důstojnost, slušnost – tj. vulgarity jsou nemístné, stejně jako
nějaké nevhodné projevy,..).
Základní lidská práva jsou zároveň dány zákony a zákony té země
z nich musí vycházet, nesmí jim odporovat (přestože ono vnímání zákl.
lidských práv ve skutečnosti není až tak objektivní, jak se maskuje a je
to dogmatické). Morální právo jde zase „tak trochu“ mimo zákon –
nebo spíš zcela mimo něj.
Tak či tak i zákonné právo původně vychází z morálky. Ale zákon a
morálka se berou jako dvě odlišné věci (jak už jsem psal).
Teoreticky by stát mohl mít morální právo, které je částečně zákonné (a byly takové případy/státy). Tj. bylo by normálně „klasické“ zákonné právo a vedle něj takové níže postavení morální právo, které by se v jistých případech taky mohlo vymáhat a trestat (etiketa, mluva/vulgarity, neúcta, …).
Kdo dvakrat druheho podrazi, ten opravdu nema zadnou moralku. Ale bohuzel, musime vas tolerovat.
led: aevůl mně tu několik dní jakože uráží a strefuje se do
Slováků, protože mám Slovenské kořeny a chlapec nějak nepracoval, že mu
dal přes prsty admin, skrz Filipa84, jak to souvisí se mnou – absolutne
nijak, ale vůl mně tu jakože dusí a uráží, protože na admina a Filipa si
netroufá 😂😂
je to proste „samec“ aevůla.
Darcy, nie nadarmo sa nehovorí „komu není shůry dáno, v apatyce
nekoupí“.
Berte to tak: „Uraziť môže len človek na úrovni.“
Viete, mnohí užívatelia aj na tejto stránke si píšu národnosť česká,
slovenská, maďarská a mohla by som vložiť snáď celý zoznam národností
na Zemi, ale… A tu to ale má široký význam. Jedným z nich je, ak si aj
píšete, priznávate určitú národnosť, poznáte skutočnú národnosť
svojich predkov? Nie, ktorá sa traduje v rodine, alebo ktorú si myslíte, ale
skutočnú národnosť všetkých svojich predkov. Nepríklad v histórii
Európy, žili na jej území aj černosi a aziati. Myslíte, že boli
bezdetní. A mnohí ich potomci majú aj české občianstvo, aj českú
národnosť. Tá národnosť, ktorú si dnes dávame, je len akési
prispôsobenie sa zákonom a zvykom v danej krajine.
Napríklad ja mám svojich predkov aj českej aj slovenskej národnosti, ale ak
prejdem o nejakú tú generáciu ďalej objavia sa aj ďalšie národnosti.
U aevula a ďalším, ktorí urážajú národnosti a príslušníkov iných štátov, sa týmto urážaním len ukazuje malosť jeho myslenia.
Darcy: On něco napíše, něco, za co by, kdyby ta administrace fungovala alespoň reálně normálním způsobem, dostal okamžitě, a střelhbitě, BANa, no a ještě k tomu, vlastně, za to nemůže on, ale Ty a led! Wunderbar: ještě větší chudák, než jsme doufali! (?) 🙂
Darcy: Nestěžuj si: když se necháš? Nereaguj na něj a bude po „problému“ – není člověk, není problém! 🙂
paul1: Proc by se nemela dockat? Sice jsem to led vysvetloval uz nekoliktat, ale chapu, ze nekteri jsou pomalejsi. Proto mam s led trpelivost.
Rokio, anebo když mu rodiče nezaplatili za popelnici. Ale to je v ČRdeli jinak morální. Kdybys nechápal, tak ČRdel je TA země, kde kovaní Češi jako Aevul nebo Fiala jsou patřičně hrdi na své vlastní skutky.
aliendrone, lichva ale je nezákonná… pak ovšem příjde na to, co se jako lichva bere a co ne (myslím z hlediska práva… tzn. někdy něco de facto může být lichvou, i když to tak zákon nevnímá).
Disraeli>>> Vážně? To jsem netušil, protože nedávno jsem viděl reklamu na Zaplo (či tak nějak), nabízely se „mikropůjčky“ s úrokem p.a. asi 700% a RPSN něco kolem 1500% (nwm přesně, byl to celkem fofr)! Jestli TOHLE už není lichva, tak by mě zajímalo CO tedy lichva (lichvářský úrok) je. :)
Disraeli: Lichva, sama o sobě, nezákonná není, není to ani civilní dellikt, jenom je to jednání v rozporu s dobrými mravy, takže nepožívá ochrany práva; vysvětlím:
pokud například nařídil soud výkon rozhodnutí na základě rozhodčího nálezu, avšak rozhodčí nález je formálně neplatný (lhostejno, proč), je to hmotněprávní vada, ke které je soud povinen přihlédnout, kdykoli, ex officio, z úřední povinnosti. Takže, pokud se povinný „ohradí“ např. až ve vyjádření k pohledávce přihlášené do insolvence, nebo si toho všimne i sám soudce, pak soud tuto hmotněprávní vadu deklaruje a pohledávku do insolvence nepřipustí.
Nicméně, pokud je pohledávka „jenom“ lichvářská, ku příkladu proto, protože má vyšší úrok z prodlení, než 0.5% denně (maximální hranice judikovaná Ústavním soudem), tak jestliže tuto skutečnost žalovaný namítne ve vyjádření k žalobě / při jednání soudu / v odůvodnění odporu atp., soud musí, z petitu námitky, žalobu zamítnout, neboť pohledávka je v rozporu s dobrými mravy. Pokud však, lhostejno proč, není strana dlužící aktivní, soud musí přiznat i ten vysoký úrok z prodlení, podle zásady disposivity.
Pokud začne být povinný aktivní v exekučním řízení a podá návrh na zastavení exekuce, protože úroky jsou lichvářské, soud exekuci zastaví, ale už ne co do celé pohledávky, jenom co do lichvářských úroků. To samé se týká např. námitkám do přihlášené pohledávky v insolvenčním řízení, či vylučovací žaloby na ní.
Lichva je vada hmotněprávního charakteru, nicméně ne tak závažná.
Lichva je trestná, jako soudně trestný čin, ovšem za splnění všech taxativních podmínek, které skutek musí vykazovat, mimo jiné je potřeba prokázat, že nejen, že úrok, či příslušenství, byly zjevně nepřiměřené, ale zároveň činec zneužil něčí závislosti, neznalosti, nebo něco podobného. Proto se v praxi za ní téměř nikdo neodsuzuje, protože prokázat to je velice těžké.
Ovšem, mezi morální materií pojmu „lichva“ a pojetím právním je značná diarchie. To je to, co říkám: právo je kogentní a malicherné. 🙂
aliendrone – proč bys měl držet hubu na tému morálka? I kdyby si sedel, neznamená to, že si amoralní :D
Darcy>>> Děkuji, ale faktem je, že pro mne je často nutnost co NEJOBJEKTIVNĚJI hodnotit své vlastní možnosti/schopnosti/vlastnosti. Prostě v trochu větší míře, než je nutné ostatním. To proto, abych nenaboural v plném rozeběhu tlamou na garáž. ;) :)
Tudíž vím svoje, NEJSEM žádný Mirek Dušín, no. :D :D :D
annas | 5283 | |
Kepler | 2867 | |
Drap | 2636 | |
quentos | 1803 | |
mosoj | 1594 | |
marci1 | 1356 | |
led | 1348 | |
aliendrone | 1172 | |
zjentek | 1062 | |
Kelt | 1005 |
Astronomie |
Fyzika |
Jazyky |
Matematika |
Sociální vědy |
Technické vědy |
Ostatní věda |