Co dělat, když s někým chodím jen proto, že jej dlouho znám (od raného dětství) a nechtěla jsem jej ranit?

Mám takový problém, můj kamarád, kterého znám už strašně dlouho, mi jednou napsal že mě miluje, ale nebrala jsem to vážně, protože byl v klubu s našimi dalšími přáteli. Myslela jsem si, že je buď opilý nebo si dělají srandu, tak jsem mu napsala, že to probereme osobně. Při našem setkání mi řekl, že to myslel vážně a že o jeho citech ke mně vědí i další naší kamarádi (moc přátel nemám, proto jsem se v tu chvíli cítila lehce nepříjemně), jeho matka a spolužačka. Nevěděla jsem, co dělat. Choval se ke mně vždy strašně hezky a nechtěla jsem mu ublížit + jsem měla strach, co by na mé odmítnutí řekli kamarádi a jeho matka. Tak jsem mu řekla že to spolu můžeme vyzkoušet. Je to už asi tři dny a já vím že k němu nic necítím a nejspíš ani nebudu. Neustále mi píše jak mě miluje, že jsem jeho a on je můj a plno dalších věcí… Nevím, co dělat, chci vše vrátit k pouhému přátelství, ale nevím jak z toho ven, jeho neustálé zprávy mě rozčilují a začínám mít strach mu čelit. S jedním naším kamarádem již domluvil společné foto, chce mě představit přítelkyni jeho kamaráda a já vážně nevím, co s tím. Jednoduše řečeno čas, který s ním nyní strávím, je pro mě nepříjemným, ale nechci mu ublížit (navíc, jak jsem zmínila, chodíme spolu teprve tři dny, z toho jsem aktuálně nemocná, tak jsem jej den neviděla a nejspíš i dlouho neuvidím, za což jsem ráda.)