Avatar uživatele
bolak

Co chybí jabloni, když je každé jablko prasklé?

A ví se jak do tý jabloně dostanu vápník? To stačí nějak „pohnojit“ nebo co a ono se to spraví? Když na to cáknu vápno… takhle jednoduše to asi nefunguje co? :)

Uzamčená otázka

ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce

Upravil/a: bolak

Zajímavá 4Pro koho je otázka zajímavá? annas, vagra, johana 56, briketka10 před 3403 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
annas

Našla jsem jeden starší článek, kde se o praskání jablek píše. Jde o abiotické faktory, které souvisejí se suchem, horkem a intenzívním slunečním zářením.

"Poruchy jablek spjaté s narušením příjmu vápníku
S projevy nedostatku vápníku (a rovněž boru) se u rostlin nejčastěji setkáváme, když v průběhu vegetace převládá suché a horké počasí. Nelze však opomenout, že příznaky nedostatku vápníku mohou být u rostlin vyvolány nejenom dlouhodobějším suchem, ale i déle trvajícím zamokřením půdy atd.

Praskání může tedy souviset s nízkým obsahem vápníku v plodech. Buněčné stěny jablek s nízkým obsahem vápníku jsou ztlustlé a nejsou tak elastické, jako u zdravých plodů. Výsledkem je, že plody často po dešti (nebo vlivem vysokých teplot) praskají. Čím je deficience vápníku silnější, tím jsou praskliny hlubší. Je-li deficience mírná, bývají praskliny pouze povrchové atd. "

http://zahrada­web.cz/vliv-abiotickych-faktoru-na-jablka/

--
Ještě jsem našla, jak hnojit vápníkem.
„Dávky vápníku se vpravují do půdy nejvýhodněji právě v podzimním období, tedy ve druhé polovině října a v listopadu. Vhodné jsou především jemně mleté vápence (nejlépe dolomitcký vápenec s obsahem hořčíku), nebo pálené vápno, kterého dáváme o třetinu méně než vápence. Dávkování je uvedeno na obalu a řídí se kyselostí půdy a jednotlivými skupinami rostlin. Při nové výsadbě se má celá pěstební plocha zásobit vápencem v tzv.meliorační dávce, která je 3 –5× vyšší než dávka udržovací. Udržovací vápnění provádíme každé 2 – 3 roky, nejlépe na základě půdního rozboru. Pro vápnění platí dále zásada, že současně nezapravujeme organická ani průmyslová hnojiva. Vápenec alespoň mírně zapravíme do půdy. Pokud hnojíme kompostem, nebudeme do něj přidávat vápno. Kompost y mají mít mírně kyselou až neutrální reakci. Aplikace kompostu s vápencem k plodinám citlivým na vápnění, může tyto rostliny vážně poškodit.“

http://www.te­lereceptar.cz/pod­zimni-hnojeni-ovocnych-stromu-s1813CZ

Upravil/a: annas

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
RyuzakiKate

Možná máš na mysli napadení houbou Venturia inaequalis, která způsobuje tzv. strupovitost jabloně. Tahle choroba pak znehodnotí celou úrodu, pěstitelé tedy musí rozumně používat fungicidy apod., nebo pěstovat druhy, které jsou vůči napadení resistentní.

Upravil/a: RyuzakiKate

0 Nominace Nahlásit


Avatar uživatele
Drap

Posypat vápnem, nejlépe na podzim. Použít vápno nehašené nebo vápno dusíkaté. Je třeba takto pohnojit pod celou korunou stromu, aby se vápník dostal do kořenů. Neni to otázka jednoho roku. Je třeba několikrát opakovat. Než se vápník dostane dostatečně do půdy, dlouho to trvá.

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce

U otázky nebylo diskutováno.

Nový příspěvek