Co byste rikali tomu, kdyby vase dite chtelo odejit zit do cizi zeme? Branili byste mu, nebo byste ho podporili?

Radost bych z toho neměl, ale bránit dítěti (pak už dospělému) nemá smysl, ani to ve skutečnosti nejde. Tvrdým, negativním postojem by se dítě mohlo úplně odcizit a přijít tak o něj bych nechtěl. Musel bych se s tím smířit.

Jednoznačně podpořila. Vždy´t se můžeme navštěvovat nebo povídat si na síti.

Pokud jsou už děti dospělé, je to jejich rozhodnutí a ať by se mi to líbio, nebo ne, určitě bych jim do toho nemluvil, jako se snažím nemluvit do ničeho.

NE,
nebránila bych mu v jeho rozhodnutí.
Přidala bych mu na cestu a do začátku 😉 Maximálně je podpořila, v jejich rozhodnutí.

Ono je „venku“, hodně Čechů.....

Pokud by se necítili v nové domovině dobře nebo vykořenění, mají se kam vrátit, nebo cílovou zemi změnit.
Když se odstěhuje na druhý konec rapubliky, do Austrálie, Tasmánie, do Kanady, Brazílie
nebo na Kanáry, je to prašť, jak bouchni.
Přijede jednou za rok, možná 2× (vidím kolem sebe). S dnešními technickými možnostmi,
je komunikace možná. A po Evropě, je to letadlem kolem 2 – 3 hodin 😉

Upravil/a: da ny

Podpořil bych to, je to přeci jeho život, který bude dle své libosti žít. Lepší se vidět 1–2 krát do roka, za to se z toho upřímně radovat, než jej nepustit, aby se pak při každém kontaktu projevily jeho vyčítavé oči a nedej bože by vztah mezi rodičem a potomkem ochladl na bod mrazu.