Co by měl fotograf vědět o světle?

Vážení, vždyť jste vůbec neodpověděli na otázku co by měl fotograf vědět o světle?!
Tvar vykresluje stín. Aby vznikl stín, musí existovat zdroj světla. Existuje světelná realita a ta se mění během dne, noci a ročních období, mění se v důsledku oblačnosti a též jeho intenzita (chromatičnost alias teplota světla) dle zeměpisné polohy od rovníku k pólům. Světlo nemá jen svou intenzitu, ale i barvu. Naše oči jsou tomu od přírody přizpůsobeny a mozek si drobné rozdíly v barvě světla sám automaticky odfiltruje. Proto bílý papír osvětlený ranní i polední oblohou vnímáme stále jako bílý, stejně jako v pozdním odpoledni. Teprve červánky nám papír zabarví. To už naše oko vnímá, ale mozek stále posílá informace, že papír je bílý. Jenže fotografické médium ať už je to filmová chemie nebo digitální čip, už to tak nevidí. Jsou totiž mnohem citlivější na barvu – chromatičnost – teplotu světla. Stejně tak při vytváření světelné konstrukce v ateliéru musí fotograf znát pravidla a tomu přizpůsobit svou práci a svoji techniku. U digitálů máme vyrovnání bílé atomaticky nebo manuálně. Obojí má ale omezení v rozpětí. Určitě nechceme aby fotografovaný objekt, či např. osoba měla pomerančový obličej, Zásady práce s teplotou světla jsou poměrně obšírné, navazují na ně barevné korekční filtry. Všimněte si, že v zimě při fotografování na sněhu, je ve stínech sníh modrý. Může za to převládající modré spektrum denního světla vysoce nad 5000 stupňů Kelvina. V létě v Itálii to bývá i 10000 st. K. Večer, pouliční sodíkové osvětlení má naopak nulovou modrou složku a barevné fotografie budou žlutohnědé. U podmořské fotografie zase vše modré. Je to tím, že voda filtruje část světelného spektra a modré spektrum propouští přes několk metrů sloupce vody. Proto je vše modré. Aby se odstranil tento nežádoucí jev, používají se barevné korekční filtry. Vždy té barvy, která chybí. Filtry mají různou hustotu a je třeba si vyzkoušet, s jakou hustotou pro určitou práci potřebujete pracovat. U letecké fotografie budete fotografovat na delší vzdálenosti. Ani Ultralight nesmí pod 300 metrů výšky. Ultrafialové záření spolu s drobnými částečkami prachu ve vzduchu, vám cíl vašeho fotografického zájmu tak trochu zamlží. Pomůže vám UV filtr, případně nejslabší růžový filtr, který nasadíte před objektiv.
Takže světlo hraje ve fotografii zásadní roli a je třeba se tomu věnovat. Intenzita světla vám zase dává možnost úspěšně pracovat s krátkými expozičními časy, výrazným zacloněním a tím získání větší hloubky ostrosti apod. Nastínil jsem jen několik málo příkladů. Další už si dohledáte sami. Pokud budete potřebovat, rád poradím.

Mzm, problém je, že bez znalosti toho, co jsem napsal neudělá ani jediný záběr, který vůbec chce skutečně udělat. Samozřejmě, že estetika, kompozice a mnoho dalšího jsou další věci, které je třeba studovat. Je třeba znát pravidla fotogtafie, aby bylo možno je umělecky porušovat. Ale třeba zrovna s tou geometrií a optikou je to dost zásadní, aby měl ponětí o zachycování hloubky prostoru, jak pracovat s ohnisky a clonami.