Čmáráte do vlastních/zapůj­čených knížek?

Tak to nedělám ,mám ke knihám krásný vztah ,je mi líto- jak někdo knihy zničí.

Každá kniha je zdrojem informací,poučeníi a zábavy.Proto si zaslouží slušné zacházení.Přečetla jsem jich hodně,nikdy mně nenapadlo knihu přenout,nebo do ní dokonce čmárat (to považuji za barbarství),k oz­načení dočtené stránky vždy patřila záložka.Již v dětství nás rodiče naučili dávat hlavně na vypůjčenou knihu školní obal,aby se mohla vrátit nepoškozená a posloužit dalším čtenářům.

Já knížky zbožňuju. U vypůjčovaných knížek s beletrií se spíš setkávám s tím, že jsou pobryndané nebo umatlané. U odborných knížek a skript z knihovny to je ještě horší – umatlané, jeden si je podrthá tužkou, druhý fixama, třetí zvýrazňovačema, takže ve finále je zvýrazněný celý text, a pak vypadají spíš jako vymalovánky než jako kniha. Já osobně si do vyúůjčené knížky, když už to musí být, dělám poznámky lehce obyčejnou tužkou a zese vy vygumuju, než ji vrátím, ale spíš si dělám výpisky.

Do vypůjčených knih nikdy nepíšu. Do mých vlastních učebnic si dělám poznámky, ale ne propiskou, jenom obyčejnou tužkou. Do mých knih nepíšu, nepotřebuju to, kdyžtak si do toho vložim list papíru a poznámky si napíšu na to…

Nikdy do knih nepíšu. Do mých, ani půjčených.
Skripta nepovažuji za knihu, je to svázaný učební text – něco, jako kdybych se učila ze svých vytištěných papírů – a tam se podtrhuje, popisuje, dopisuje, označuje… Ale pravdou je, že pokud jsem měla skripta půjčená, tak toto vše odpadalo. Ovšem učí se pak z toho hůř.

Naposledy jsem do knihy čmárala asi ve čtyřech letech a stále toho trochu lituji.
Doplňuji:
Chovám se ke všem knihám s úctou a je jedno jestli je moje nebo pujčená. Často se u zapujčených knih z knihovny divím, co všechno lidé s knihami provádějí.

Upravil/a: anonym

zatrhávat zajímavé myšlenky neodolám, avšak zásadně obyčejnou tužkou a po dočtení zátrh zas vygumuju, případně zaznamenám jinam. Knihy jsem schopen „opotřebovat“ tím, jak často cestuju a vozím je s sebou, nikdy to však není úmyslné – Vámi výše uvedené jednání tedy nechápu, obzvlášť ne užívání propisek či úmyslné ohýbání rohů (o jejich natrhávání – neslýchané – slyším tedy poprvé, to už je tedy vrchol…)

Do knih nepíšu. Také někdy nechápu co si lidé dovolí udělat se zapůjčenou knihou. Právě nedávno jsem si půjčila knihu z knihovny a byla tam vytržená celá kapitola!!!

Ne ,nedelam,knihy jsou pro mne vzacnost a jsem zklamana kdyz si nejakou knihu vyberu a ejhle nedoctu ji do konce protoze ,kapitoly jsou vyrvane.Ale pracovnici knihoven-maji snad v naplni knizky prohlidnout a vyradit poskozenou knihu,nemluvne ze, kazdy zakaznik je zaregistrovan a tak ,by mel za pujcenou knihu nest odpovednost.I ve velkych knihovnach,jsem takovych zamestnancu zazila vice,kde me informovali pri vydani knihy,at si ji prohlednu zda je v poradku a nebo si to primo napsali do kompu-kniha nova ci zachovala.

Knihu až už vlastní nebo z knihovny – zakládám rožek kde jsem skončila, jinak pokud si chci poznačit odstavec, tak obyč. tužkou, jinak nic :)