Čím větší pH, tím je roztok kyselejší nebo zásaditější?

Stačilo to zadat do google a vyjede ti hned skoro vše:
http://cs.wiki­pedia.org/wiki/PH
http://www.zsche­mie.euweb.cz/ky­seliny/kyseli­ny3.html

Čím větši číslo, tím je roztok zásadovější.
http://cs.wiki­pedia.org/wiki/PH
Doplňuji:
Omlouvám se, zásaditější. 🙂

Upravil/a: marci1

pH je záporný dekadický logaritmus koncentrace vodíkových iontů. Správněji by se mělo napsat aktivity vodíkových iontů, ale protože pojem aktivity je složitý. pro laika bude stačit pojem koncentrace vodíkových iontů¨. Molekula vody disociuje na ionty na kladný vodíkový ion H+ a záporný hydroxidový OH-.
Rovnice H2O = H+ + OH-.
I když ion píšeme takto, ve skutečnosi je kvůli stabilitě, sférickým důvodům a dalším na každém iontu několik molekul vody, které jsou neutrální a nemají vliv.
Pokud je voda neutrální, je stejný počet obou částic. Vzhledem k celkovému množství vody, které je nedisociované , představuje množství disociovaných molekul , které se rozštěpí na výše zmíněné ionty 10 –7. na minus 7. Z10 milionu molekul je jedna disociovaná. Pokud znáš logaritmy, nastuduj. Jen pro vysvětlení.
log – 1000 je 3. Máme na mysli dekadické logaritmy, o základě 10 a pokud mocníme 10 na 3, dostaneme zmíněných tisíc. Jinak jsou na to tabulky.
Logaritmus čísla 10 na minus 7 je minus 7 a protože pH je záporný dekadický logaritmus, j e pH = 7. Zvýší li se koncentrace některého iontu 10 x, bude pH 6, pak bude roztok kyselý, nebo 8. pak bude roztok zásaditý. Dalším přidáváním se mění hodnota pH. Pro vodné roztoky j má 0,1 M roztok například KOH – pH 13, pro kyselinu, například HNO3 je pH 1, čím větší koncentrace, tím se dostáváme do vyšších hodnot, které se obtížněji měří, respektive vyžaduje to speciální přístroje.