Čím to, že ve volné přírodě se stromům a rostlinstvu skvěle daří, ale u zahrádkářů a pěstitelů už tolik ne?

Podle mě se prodávají přešlechtěné druhy, které jsou citlivé a bezbranné vůči škůdcům. Čeho se dotkla lidská ruka, a znetvořila ve jménu byznysu, zisku, to nemůže konkurovat živé přírodě.

V přírodním prostředí se rostliny mohou zdát zdravější a silnější, protože jsou optimalizované pro své přirozené prostředí, což zahrnuje půdu, množství světla, dešťovou vodu atd. K tomu přidejte miliony let evoluce, během kterých se rostliny naučily přežít a prosperovat v těchto podmínkách. Rovněž je důležité, že v přírodě se vždy objeví jen ty jedince, které ve svém prostředí prosperují, zatímco ty slabší zahynou, aniž bychom o nich někdy věděli.

Na druhou stranu, když lidský zahrádkář pěstuje rostliny ve svém prostředí (např. ve skleníku nebo na zahradě), nemusí toto prostředí perfektně odpovídat tomu, kde by rostlina přirozeně prosperovala.

Kromě toho, zahrádkáři často cílí na specifické vlastnosti rostlin, jako je velikost plodů, výnos, rychlost růstu atd., které mohou vyžadovat specifickou péči. Selekce těchto vlastností za použití selektivního šlechtění může vést k rostlinám, které jsou méně odolné vůči stresům prostředí bez zvláštní péče.

Takže to není tak, že by rostliny, které pěstuje člověk, nutně potřebovaly více péče, spíše to tak, že lidé chtějí z rostlin získat více (nebo něco specifického), než co dokážou poskytnout „samotné“ v přírodních podmínkách.

No tak to rostlinstvo je v prvé řadě živé. Mně coby člověku by se taky nelíbilo být někde srovnán ve tvaru, úhledně, ako vejce věci, někde na spartakiádě. A paradoxně právě člověk je v přírodě génie na tvary, zarovnávání, čištění, úklid, pořádek a řád. Ježiši, jak ten se jen na přírodě v tomto ohledu již vyřádil! Přitom a přestože v přírodě bezesporu platí: „chaos = řád“. -zjentek.

Obrázek o samotném symbiotickém spojení člověka (co ochotně dokáže) s přírodou si udělej sám a získáš svou odpověď.

Takto položená otázka je nesmysl. Každá rostlina potřebuje své optimální podmínky k růstu. Pokud je má, tak roste a prospívá. A to je celé. Žádný hlavolam.

Protože zahrádkáři-sadaři nestačí aby mu na zahradě rostla planá třešeň-ptáčnice. On chce mít třešně vhodné k lidské spotřebě, tj. velké, sladké, bez plísní. Proto pěstuje vyšlechtěné odrůdy o které se musí starat – jednak kvůli přirozenému růstu stromů (udržovaný strom má hezčí, větší a zdravější plody), jednak kvůli možné vyšší citlivosti vůči škůdcům. Podobné je to prakticky se všemi užitkovými dřevinami a vlastně i s rostlinstvem.

V přírodě vše roste nadivoko, neřízeně, spíše v menším množství (až na bolševník). V lese chráněné před povětrnostními vlivy, na loukách „plevel“. Člověk je často líný usušit seno a prodat. . Pozemky 2× do roka posečou, shrábnou státní dotace. Vydělávají na státu, ne svou prací a hospodaření na půdě.
Člověk pěstuje rostliny ve velkém, především na výnos.
Některé rostliny jsou přešlechtěné. Jiné jsou geneticky modifikované.
Člověk s půdou, kterou má k dispozici, často nezachází šetrně. Snaží se vytěžit stůj co stůj užitek, výnos, peníze.
Půda je Mnohdy bez potřebných živin. Pak musí lidská ruka rozumně (i nerozumně) hnojit. Ovoce a zelenina je v současné době především vláknina, prostá vitamínů a prvků (pokud se nepřihnojí). Vláknina pak v lidském těle ze střev „vyžene“ vše. Škodliviny a také ochudí střeva o zlomek vitamínů, které člověk touto cestou přijme.
Ovocné stromy, sady jsou náchylné v nepřirozeném prostředí na vliv počasí a méně odolné ke škůdcům Až na ty geneticky upravované. Ty mají určitou výdrž, životnost. Zelenina a stromy jsou mnohdy pěstovány tam (na každé zahradě), kde nemají přirozené, příznivé podmínky.
V bramborářské oblasti se těžko bude dařit květáku celeru, rajčatům nebo paprikám.
V dnešní době farmáři ovocné stromy likvidují. Nechtějí riskovat, čekat, zda bude/nebude úroda. Problém je ovoce mnohdy i sklidit (žádní brigádníci, za pakatel).
Sázejí na jistotu, řepku, kukuřici, biopalivo. Devastují půdu, hlava nehlava.

Je to protože v přírodě mají tyto rostliny propletené kořeny a jeden strom (většinou ten největší) je tahoun a generál všech ostatních i keřů.

Na zahradě tento generál není a rostliny nemají vůdce tím jsou značně oslabeni bez patřičné kolektivní imunity

Protože lidé nedělají zahrady, ale záhony. Koukni na zahradníkův svět a uvidíš, že se dá vytvořit živá zahrada.

https://youtu­.be/4tutu7tR8xI