Čím je to daný, že úplně každej, kdo zde položil více jak pět otázek do týdne, tak tady vypadá tak trochu jako imbecil?

Kelte, kdyby vyšlo najevo, že tento web píše jeden jedinej člověk včetně příspěvků, pak bys musel uznat, že imbecil je tady úplně každý a nehádej se! ;) A svý rady si nech pro sebe, svá práva znám velmi dobře.

Taky by otázka mohla znít- jak to, že když se tady u otázek snažím vypadat jako imbecil, tak všichni ostatní vypadají zrovna tak? Anebo: Jsou toto nějaký společný osobnostní rysy? ;)

ivzez, otázka ale zní, čím je to daný. Vy jste nějaká moudrá, nejste? Tím to daný určitě není. Někteří celej život budou hledat imbecila, ale v sobě jej najít nechtějí a proto „celej život“. Mě se to netýká, jelikož já podobný otázky pokládám spíše na popud „někoho“ jinýho. Jinými slovy, rád ze sebe imbecila udělám, to pak o „okolí“ dost napoví. Ale pojďme k tomu, čím je to daný.
Já si umím představit i člověka, kterej má TĚŽKOU poruchu a tímto způsobem se třeba snaží s ní bojovat, protože jiné cesty jsou třeba nedostupné- drahý odborník, terapeut… třeba. To je příklad, ale co vy vlastně víte? Když jste tak moudrá, tak proč nemáte větší rozhled? Třeba já si ty otázky přečetl velice dobře… ..a buďte vděčna bohu, že umíte správně formulovat, jelikož takto nikdy nebude vidět… viz závěr vaší odpovědi.

Mně přijde, že je moje odpověď jasná → je to dané formulací těch otázek.

Také si všimněte, kdo takový počet otázek pokládá. Většinou to jsou (alespoň pokud jsem si stihla všimnout) lidi, kteří se snaží „nahonit body zajímavými otázkami“. O formulaci otázek nebo snad dokonce jejich obsahu moc nepřemýšlejí…

I já si dovedu představit lidi, kteří nějak bojují s čímkoliv. A vidím-li snahu, dokážu ji i ocenit.

Zkuste si někdy všimnout rozdílu mezi prvními a druhými. Horší je, pokud někdy druzí (ti bojující) sáhnou k metodám prvních…

Jo tak, aha. Já ovšem doposud nemoh tušit, kamže se to v životě řadíte.
Znáte slovo kamže? V mém světě si můžete dovolit si jej napsat. Máte tušení, jak je to krásné?
Doufám, že fakta přijímáte bez urážky.

Tak to nejste sám.
Také netuším, kam se v životě řadím… (–:

Keplere a ta zajímavost se odvíjí od čeho, od pozic nalezení v googla a nebo jsou jiná měřítka a kritéria, podle kterých se měří zajímavost? A kdo měří? A proč se měří otázka, když já čekám odpověď? A mám měřit i já a podle svýho? Takový „nezúčastněný“ člověk jako já totiž může velmi nepovědět chytrýmu, pokud se s chytrým srazí. Jak by reagoval skutečný tazatel či návštěvník na zdejší „realitu“? Nereagoval by jako já?
Jak říkám, větší počet otázek může z uctivého, slušného, nestranného a více nezúčastněného prostého člověka udělat imbecila, ale rozhodující bude, kdo bude posuzovat a podle jakých měřítek.

Já myslím, že zajímavost se odvíjí podle toho, kolik lidí otázka zaujme a osloví. Zdroj není důležitý. Když se někdo zeptá, jakou si má koupit televizi, nebo mobil, tak je to samozřejmě kravina.