Čichám, čichám člověčinu – známe z pohádek. Svědčí tato slova o kanibalismu v dávné minulosti, např. i u Keltů?

Myslí že to je specifikum pro pohádky,kde obři či čerti cítili zápach člověka.věřím že nebyli kanibalové,ale s tím čicháním člověčiny,to kolikrát je síla třeba v šatnách sportovců,v tram­vaji v létě a podobně.

V lidské společnosti byl v minulosti praktikován rituální kanibalismus (např. pozření srdce nepřátelského bojovníka bylo vnímáno jako získání části fyzické a duševní síly, kterou disponoval); jeho stopy byly výrazně zachyceny i na našem území u populací střední doby bronzové. Často ovšem patrně mohl souviset i s úsporností; není zřejmě náhodou, že se kanibalistické rituály vyvíjely nejčastěji u komunit v oblastech s omezenými zdroji vhodné masité potravy. V moderní společnosti byl kanibalismus prakticky vymýcen, známy jsou jen případy zapříčiněné hladem (obležení, hladomor) a výjimečné činy některých vyšinutých jedinců. V oblastech málo zasažených západní kulturou se kanibalismus udržoval ještě dlouho v 20. století, jako například na Papui-Nové Guinei. Provozovali ho patrně i někteří afričtí diktátoři 20. století, např. Jean-Bédel Bokassa a Idi Amin, ale i vojáci Charlese Taylora[1]. Jeden z nejpozdějších případů kanibalismu ve společnosti byl pozorován v Severní Koreji během rozsáhlého hladomoru mezi lety 1995 a 1997.[2][3]
V moderní společnosti se kanibalismus vyskytuje ojediněle a je považován za závažný zločin spojený s duševní patologií. Někteří z největších masových vrahů 20. století kanibalismus praktikovali (např. Andrej Čikatilo).

http://cs.wiki­pedia.org/wiki/Ka­nibalismus

Je to tak. Kanibalismus byl kdysi snad ve všech kultůrách. Pravdou je, že se o tom dost málo mluví, ale keltové i staří slované byli kanibalové. Svědčí i archeologické nálezy. Jestli však tímto výrazem se to objevilo v pohádkách bude asi velmi obtížné dohledat.