Odpoveď byla označena jako užitečná

Základ pohybu živočíchov, teda aj človeka je krok. Krok je pohyb pri ktorom sa aspoň jedna končatina dotýka zeme. Beh je zrýchlený natiahnutý krok, u ktorého nastáva okamih, kedy sa ani jedna končatina (noha, laba) nedotýka zeme.
k citátom (moje chápanie)
Forest Gump utekal pretože mu ktosi povedal, aby utekal. Bežal, aj keď nevedel prečo, hnala ho povinnosť splniť úlohu, až ho zastavila vyššia moc – oceán.
Sri Chinmoy – títo dvaja bežci nás nielen fyzicky, ale aj psychicky a morálne tlačia vpred aj vtedy, keď chceme ostať stáť, či dokonca vrátiť sa späť.
Christopher McDougall – Ak nevidíš vrchol, nežeň sa bezhlavo dopredu, ale striedaj beh s krokom, k cieľu sa dostaneš rýchlejšie, než keď vyčerpaný behom padneš k zemi.

Upravil/a: led

Jen málo zvířat je uzpůsobeno k dlouhému běhu (vlk, psi). Člověk už vůbec ne, snad jen vytrénovaní maratónci, ale jen na úkor rychlosti. I indiáni střídali běh a chůzi. Nejdál se dostanem, když kromě fyzických sil použijeme i hlavu.

V tomto vedru přemýšlet?
Zkusím to, ale za výsledek neručím…

Přirozená je chůze.

Běh je určitý extrém i pro ta nejrychlejší zvířata, která sice dokáží
v neuvěřitelně krátké době vyvinout obdivuhodnou rychlost, ale jsou
schopna tak rychle běžet jenom velmi krátkou dobu (pár minut).

Běh (rychlost) jim stejně jako člověku umožňuje
získat úlovek nebo uniknout nebezpečí.

Pro dlouhodobý výkon ale podle mne není běh vhodný,
protože se člověk (i zvíře) vysiluje a už nezbývá dostatek energie
(sil) na nic dalšího (např. odtažení úlovku do bezpečí,
na jeho zpracování, na tepelnou úpravu úlovku apod.)

___

Pod úlovkem, zpracováním apod. si prosím představte
jakoukoliv další činnost (jde jen o příklad).

Bude záležet na tom, z jaké úhlu to budeme hodnotit. Pokud jako klasický , fyzický běh, nebo jako životní pouť a cestu životem. Myslím, že pro klasický delší běh nejsme zrozeni. Pokud by to tak bylo, tak by nám evoluce zřejmě zanechala 4 nohy, upravila nějak dýchání a ochlazování. I když většina z nás je schopna krátkodobě vyvinout i značnou rychlost, tak pro přírodu je to málo. Myslím, že pro náš každodenní pohyb je nejlepší opravdu chůze, krátce snad proložena krátkým během.
Pokud to budeme hodnotit jako životní cestu a pouť živote, musíme souhlasit s A. Neni ani tak důležité zda běžíme nebo jdeme, pouze se nesmíme zastavovat a stále postupovat za svými cíli. I ten životní běh by nás mohl unavit a donutit k přestávkám. Myslím, že toto vlastně vystihuje i formulaci pod písmenem B..
Forrest Gump to je obdivuhodný příběh o síle člověka. Když to však vezmeme z hlediska životní pouti, tak on také tím že běžel , tak šel ke svému velkému cíli a snad i poslání.

Já celej život slýchával, že člověk se nemá honit, ale…

Hoňka je dobrá… ;)

Určitě je přirozenější chůze než běh a taky zdravější. Při běhu jsou více zatíženy klouby. Pokud jde o záchranu života, budu běžet.

To bude otázka pro mladé. Těžce si představit staříky, co klušou parkem.

Položme si otázku:
Kolika let se dožíval „pralovec“, který běhal za/před zvěří? :)
Běh i v přírodním terénu a rádobykvalitní obuvi, ničí klouby. Podle antropatologů je člověku přirozená chůze. Podle patologů je chůze zdravá, pravidelný běh škodlivý/nebez­pečný.
Proto běhám jen výjimečně, když dobíhám BUS MHD. 😁