Avatar uživatele
Fun1k

Byli jste také vystresovaní na první jízdě v autoškole?

Zrovna jsem se vrátil z první jízdy, auto jsem nikdy předtím neřídil. Ale zvládl jsem objet i Strahov. Byli jste také ve stresu?

Uzamčená otázka

ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce

Zajímavá 1Pro koho je otázka zajímavá? Radak před 5054 dny Sledovat Nahlásit



Odpovědi
Avatar uživatele
panenka

Jo jo taky jsem byla ve stresu nakonec jsem autoškolu udělala

0 Nominace Nahlásit


Avatar uživatele
hanulka11

Jasně to je normální,taky jsem jezdila v zimě a bála jsem se . Tenkrát ale trval kurz několik měsíců . Zvládl jsi to a posílil sis sebevědomí a budeš se těšit na další jízdu

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
ReHu

Jasně. To byl každej 🙂.
Neboj, po pár desítkách hodin za volantem už budeš stíhat i svačit 🙂.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
jancacv

no jéje a jak,a jak sem se bála za ty lidi co sem míjela se nedá ani popsat,ale vše bylo ok,a dnes už jezdim jako profi řidič,tak mnoho šťastných km přeji a hlavně bez blbců na silnici a bez bouraček lepší je sundat nohu z plynu než zbytečně machrovat a pak si celej život vyčítat že člověk něco pohnojil.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
zmimi

To ani ne protože jsem nejezdila po Praze. Moje první jízda se uskutečnila na přistávací dráze pro letadla a potom huráá do města.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
venkovan

Jako kluk jsem měl před první autoškolou něco najeto na polích, zahradě, takže základ rozjezd a brzdění byl v pohodě. Všichni okolo starší už jezdili, tak lecos z provozu jsem postřehl (dávání přednost, vzdálenost od vozidla apod, tak nějak ta první autoškola probíhala v klidu. I když při zkouškách vždy byla dušička malá.
Další autoškola byla v učilišti a následně i na střední škole, kde to bylo zařazené do povinné výuky. Takže zas mezi kamarády, na velký stres čas nebyl, víc se machrovalo. Později bylo další rozšíření a to ve velkém městě, zas jízdy ne ve stresu, ale s ohledem na velikost vozu víc s obavou než si člověk zvykl na rozměry.
Nicméně stres za volantem čas od času přichází i v běžném životě. Někdy je to fakt na palici a jediné řešení je to brát s úsměvem ve chvílích, kdy je na silnicích hodně zle. Řekl bych, že přiměřený stres patří k životu a k prvním krokům v našem životě aktivit o které nám hodně jde.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
anonym

Pokud si vzpomínám,byl jsem víceméně v klidu,ale to se nedalo říct o tom pánovi,co seděl vedle mne.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
mojitek

hlavne jsem radil levou nohou a chtel jsem brzdit packou na volantu ktera tam jaksi nebyla-jako u mašiny :o) ta 1.jizda byla fakt strasna

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce

U otázky nebylo diskutováno.

Nový příspěvek