Byl soudruh Dubček hrdina nebo snílek který přivedl národ ještě do většího marastu?

Nevím. V té době jsem nežil. Nezažil jsem ani socialismus.

Názor na Alexandera Dubčeka je velmi subjektivní a ovlivněný politickou orientací a životními zkušenostmi jednotlivých lidí. Je pravdou, že v době jeho vlády se Československo dostalo do konfliktu se Sovětským svazem, což vedlo k invazi v roce 1968 a potlačení Pražského jara.

Pro mnohé lidi však Dubček ztělesňuje snahu o politické a sociální změny, které by v Československu přinesly větší svobodu a demokracii. Jeho pokus o „socialismus s lidskou tváří“ je pro mnohé obdivuhodný, přestože se nakonec nezdařil.

Na druhou stranu, kritici Dubčeka argumentují, že jeho ústupky vůči Sovětskému svazu a jeho neschopnost zastavit invazi vedly k prohloubení komunistického režimu a způsobily dalších dvacet let utrpení pro československý lid.

Takže otázka, zda byl Dubček hrdina nebo snílek, je velmi složitá a odpověď na ni záleží na tom, koho se ptáte. Každopádně je jasně patrné, že Dubčekova role v československé historii je významná a stále předmětem diskuse.

Řekl bych, že nelze jednoznačně připsat tebou nabízené hodnoty/možnosti.
Tak byla to bolševická pakáž, o tom žádná. Ale…
Chápal, že zlořády ve společnosti je třeba řešit (pokud se máme pohnout „směrem k lepšímu“), nikoliv je zakonzervovat. A o to mu asi šlo, o to se snažil, předpokládám.

Ovšem z praktického hlediska to byl nechápavý amatér, žabař, jež netušil či jen nebral v potaz souvislosti, jakkoliv to snad „myslel dobře“. A díky tomu se dopracoval ke známému výsledku – invaze „bratrské pomoci“ Varšavské smlouvy.

Takže žádný hrdina, žádný snílek. Spíš jen blbec, který to „myslel dobře“ a který díky svému neskutečnému ignorantství to dotáhl tam, kam dobře víme. 😐

Rádoby chytrá otázka, klidně věřím, že to bude Dotaz+ (i když asi ne, na to je moc „odborná“), reálně je tuze jyřýkovská🤪, můžeš si na ni, totiž, odpovědět sám.

Pro „stalinisty“ typu Vasila Bilaka byl Dubček zrádce, diversant, antirevolucionář. Pro určitou část stranických bonzů byl „světlo na konci tunelu“, nebo možná až tak ani ne, ale zkrátka dobrá alternativa. Pro korporátní imperialisty byl požehnáním: přinášel rozkol dovnitř Strany, zadarmo, bez práce, bez risika! A tak by šlo pokračovat.

Objektivně k ničemu moc nebyl. Linie Strany byla dána sovětským politbyrem, tu jsme museli držet. Dubček a jeho banda nedrželi. Dubček a jeho banda byli vyřazeni ze sestavy, celý příběh, problém vyřešen, harmonie obnovena. Ale subjektivně: podle vkusu každýho soudruha!

Opět názory opilecké tlupy. Dubček viděl dál, měl snahu prosadit změny, proto musel zemřít. Šikovně provedená autonehoda.