Byl jste někdo aktivním účastníkem sametový revoluce?

Bohužel,ne,chtěli jsme se vydat,ale pracovní závazky pro nás v té době nepřestaly existovat.Vím, ale určitě vyjela skupin LM.Nikdo se ani k nám nevydal podat pravdivé informace o dění v Praze.Byli jsme tu tak trochu izolováni.Občas telefon příbuzných,co tam žili nebo studovali.To byly jediné informace,které jsme měli.Co se stalo,že jsi si vzpomněl teď v květnu?

Nebyl, nicméně můj otec v té době byl u polišů (místo vojny) a odmítl zakročit proti demonstrantům…dod­nes si to vyčítá a říká, že pokud by věděl kam to ve výsledku povede, zlámal by každému debilovi zvonícímu klíčema ruce pendrekem…i sám so­bě.

šla jsem ten den z práce s kámoškou, když se hrnuly
zástupy studentů na Letnou a my se nemohly dostat
k oblíbenenému stánku s hranolkama to nás pěkně
naštvalo musely jsme počkat a prodíraly jsme se tím
davem pak se nám to povedlo asi po hodině to byly
zástupy 20lidí v řadě přbližně vedle sebe umíte si to
představit a my šli přes stanici metro Hradčanská děs !
nikdy více a dnes nevím co si tím vycinkala děcka z fakult :((
Doplňuji:
pardón:my šly :))

Upravil/a: briketka10

Přímo v Praze jsem nebyl, ale pak když byla generální stávka, tak jsem pochodoval a zvonil klíčeme na náměstí ve městě, kde jsem pracoval.ŽE JÁ BLBEC TAM CHODIL.
Ještě jsem aktivně vystupoval ve fabrice kde jsem pracoval, protože od nás také vyjížděli Lidové milice do Prahy.Po generální stávce svolalo vedení fabriky schůzi, kde říkali, kdo byl ve stávce, tak to musí napracovat (stávka byla v úterý od 12ti hodin).Takže jsem na té schůzi vystoupil a chtěl, aby i chlapi z Lidových milicí napracovali směnu, kdy vyjížděli do Prahy (ale nezasahovali tam).No byla k tomu velká debata a nakonec nám to napracování odpustili, ale nezaplatili ty dvě hodiny, zrovna tak jako nezaplatili těm Lidovým milicím ten výjezd (dříve měli všechny výjezdy na různé jejich akce placený).
Teď bych rád vzal všechno zpět.NEVÁŽILI JSME SI TOHO CO JSME MĚLI.Jak se říká: „Člověk si začne vážit něčeho až když to ztratí.“
Sice jsme neměli svobodu v cestování, ale zase bych dneska už byl v důchodu a mohl si ho užívat.Nyní jsem nezaměstnaný, práci mě nikde nechtějí dát, že jsem starý , ŽIVOŘÍM, protože za pár měsíců dojde podpora a na sociálce mě nic nedají, prý mám barák a auto(Š120), tak to mám prodat a zase budu mít z čeho žít.
Tak takovouhle blbost na nikom komunisti nepožadovali.Práci dostal každý (viz.Havel a ostatní disidenti) a před důchodem NIKOHO z práce nevyhodili.
Doplňuji:
A ještě doplňuji.Nikdy jsem ve fabrice nedával peníze na Fond solidarity.Přo revoluci se vybíralo na studenty a tenkrát jsem dal 500Kčs.Že mě neupadla ruka…kdybych to dal svým dětem, udělat jsem pro ně víc než nyní.Mají to ještě horší než já za komunistů.

Upravil/a: anonym

Nevím, který den máš na mysli, ale já byla v „hnutí odporu“ už před převratem, takže jsem se samozřejmě angažovala i během tzv. sametové revoluce.
Nelituji toho, protože jsem neměla iluze o české povaze a počítala jsem s tím,
že po více než čtyřiceti letech absence demokracie a přerušení tradic, nebude další vývoj naší společnosti jednoduchý.
"Kde je bída, hrozí socialismus.
Kde je socialismus, tam je bída! " A.Rašín

Ten den ne, až od dalšího dne se zvonilo v dalších městech a toho jsem se bohužel účastnil. Kdybych věděl, jak to bude vypadat, rydši bych ty klíče hodil do kanálu a šel v klidu na pivo.
SickBreed – tomu opravdu věříš? Na 5 metrů k policajtům (červeným baretům) chodili největší máča – zamindrákovaný líný prasata a ani jeden z nich neodmítal mlátit lidi. Ono to dost dobře ani nešlo, protože by okamžitě šel k soudu a na dva roky na vojnu (kdyby nepadnul režim), takže ty pohádky, co ti táta vyprávěl na dobrou noc si nech zase jen pro svoje děti.

na Václaváku ne (300km – to je trochu z ruky), ale u nás na náměstí se taky zvonilo…takže tam jsem byla…a jak píše ladaadal, tak jsem raděj měla jít nato pivo, protože ZA TOHLE jsme NEZVONILI ☹

Ten den, tj. 17.11 se všechno podstatné odehrálo na Albertově a na Národní. Na Václavák se nikdo nedostal a ani na Letnou žádné zástupy nešly.

Přímo na Václáváku jsem nebyl. Ale mám zážitek zhruba z 19 či 20 listopadu, kdy jsem šel ve večeních hodinách po Příkopech. Na rozhraní ulice a Václaváku stál menší člověk, který měl naraženou ušanku a vyřvával na lidi, kteří šli na na náměstí: „Občané rozejděte se, je to provokace“, a další hlášky.